Lesy spontánně vzniklé na bývalé zemědělské půdě jsou v našich podmínkách překvapivě časté. Jen ve výjimečných případech jsou však ponechány delšímu vývoji bez zásahu člověka. Příkladem takového území jsou Doupovské hory, jejichž postagrární lesy nabývají místy takřka pralesovité struktury a představují tak jedinečnou příležitost k vědeckým výzkumům.
Forests developing on former agricultural land are surprisingly common in the Czech Republic. But only very rarely are they left to develop without human intervention. An example of such an area is the Doupovské hory Mts., where certain parts start to resemble the structure of primeval forests and therefore offer a great opportunity for scientific research.
-
1 Pohled do údolí Doupovských hor, kde ještě v 50. letech 20. stol. stála vesnice Tocov. Foto J. Brůna
-
Odhad šíření jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v podrobně zmapovaném území podle tloušťky a věku dnešních stromů (stav v r. 1954). Velikost symbolu je úměrná šířce jedinců. Nejsou zobrazeny stromy na mezích, které byly už v době opuštění vesnice a polí jimi zarostlé. Hrana čtverce má délku 500 m. Letecké snímky z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce.
-
Odhad šíření jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v podrobně zmapovaném území podle tloušťky a věku dnešních stromů (stav v r. 1971). Velikost symbolu je úměrná šířce jedinců. Nejsou zobrazeny stromy na mezích, které byly už v době opuštění vesnice a polí jimi zarostlé. Hrana čtverce má délku 500 m. Letecké snímky z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce.
-
Odhad šíření jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v podrobně zmapovaném území podle tloušťky a věku dnešních stromů (stav v r. 1984). Velikost symbolu je úměrná šířce jedinců. Nejsou zobrazeny stromy na mezích, které byly už v době opuštění vesnice a polí jimi zarostlé. Hrana čtverce má délku 500 m. Letecké snímky z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce.
-
Odhad šíření jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v podrobně zmapovaném území podle tloušťky a věku dnešních stromů (stav v r. 2005). Velikost symbolu je úměrná šířce jedinců. Nejsou zobrazeny stromy na mezích, které byly už v době opuštění vesnice a polí jimi zarostlé. Hrana čtverce má délku 500 m. Letecké snímky z archivu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
-
Specifické jsou porosty jasenin v zaniklých vesnicích, zde Lipoltov. Foto J. Vojta
-
Celkový počet semenáčků ve vztahu k počtu dospělých dřevin (uvedeny jsou přirozené logaritmy hodnot). Pro většinu dřevin je patrný lineární vztah, vybočují zejména pionýrské druhy (bříza, smrk, líska), které mají výrazně méně semenáčků, než by odpovídalo početnosti dospělců; zřejmý je větší počet semenáčků jasanu oproti ostatním druhům. Foto J. Vojta
-
Semenáčky buku dnes poměrně často najdeme i na místech vzdálených od původních bukových porostů. Foto J. Vojta
-
pecifickým způsobem mohou být prosvětleny koruny hlohů – v hustém větvoví se hromadí sníh, který korunu svou tíhou rozláme (duben 2006, následky zimy velmi bohaté na sníh). Hlohy toto poškození zpravidla přežijí a koruna zregeneruje. Foto J. Vojta
-
Jedna z velkých porostních světlin vzniklá pádem několika osik. Foto J. Vojta
Pohled do údolí Doupovských hor, kde ještě v 50. letech 20. stol. stála vesnice Tocov. Foto J. Brůna
