Epifytické lišejníky jakožto citlivé bioindikátory rychle reagují na změny
v životním prostředí, zvláště na znečištění ovzduší. V období kyselých dešťů došlo v ČR k zásadní proměně epifytických společenstev. Existují však místa, která byla ovlivněna jen v menší míře a doposud zde přežívají vzácné druhy. Takové lokality můžeme považovat za novodobá refugia.
Použitá a citovaná literatura:
MALÍČEK, J., ČERNAJOVÁ, I., SYROVÁTKOVÁ, L. Lišejníky v lesních porostech Svatojiřského lesa a PP Černý orel a okolí. Muzeum a současnost. 2011, vol. 26, s 3–12.
STEINOVÁ, J., BOUDA, B., HALDA, J. P., KUKWA, M., MALÍČEK, J., MÜLLER, A., PALICE, Z., PEKSA,O., SCHIEFELBEIN, U., SVOBODA, D., SYROVÁTKOVÁ, L., ŠOUN, J., UHLÍK, P., VONDRÁK, J. Lichens recorded during the 16th meeting of the bryological and lichenological section CBS in Slavkovský les mountains: April 2009. Bryonora: 2013, vol. 51, s .1–14.
VONDRÁK, J., LIŠKA, J. Changes in distribution and substrate preferences of selected threatened lichens in the Czech Republic. Biologia. 2010, vol. 65, s. 595–602.
Epiphytic lichens as sensitive bioindicators reflect changes in the environment (e.g. air pollution) very quickly. Acid rains occurring in the second half of the 20th century have considerably affected the epiphytic biota of the Czech Republic. However, there are several places, which have been less influenced and where rare lichens still survive. We consider such places to serve as recent refugia.
-
Misnička práškovitá (Lecanora conizaeoides) se díky acidifikaci substrátů v období kyselých dešťů rozšířila po celém území naší republiky a ve více zasažených oblastech se stala dominantou epifytických společenstev. Foto J. Malíček
-
Za typické refugium epifytických lišejníků můžeme považovat údolí Divoké Orlice v oblasti Zemské brány v Orlických horách. Podél toku se zachovala přirozená druhová skladba dřevin. Foto J. Malíček
-
Pralesovitý porost zvaný Na Strašidlech na Králickém Sněžníku je velice cennou lokalitou s výskytem mnoha vzácných epifytických lišejníků. Foto J. Malíček
-
Jadernička lesklá (Pyrenula nitida) – druh vázaný na zachovalé lesní porosty s vlhkým mikroklimatem, kde roste na hladké borce listnatých dřevin, nejčastěji buků. Foto F. Bouda
-
Indikátorem dlouhodobě se vyvíjejících přirozených lesů je cecatka chřástnatá (Thelotrema lepadinum). V současnosti ji potkáme jen v omezeném počtu lesních rezervací v některých našich pohořích a v údolí toků v nižších zalesněných oblastech (např. NP České Švýcarsko). Foto J. Malíček
-
Prachouleček zelenavý (Chaenotheca chlorella) roste nejčastěji na torzech odumřelých buků. Foto F. Bouda
-
Kyselé deště, které vrcholily na přelomu 70. a 80. let 20. stol., zapříčinily nejen ústup mnoha lišejníků, ale také plošné odumírání lesa především v severních Čechách. Přírodní památka Vlčí louka v Jizerských horách. Foto F. Bouda
-
Na podobných místech jako jadernička lesklá se vyskytuje dobře poznatelná čárnička psaná (Graphis scripta). Je však výrazně hojnější a spatřit ji můžeme nejen v horských oblastech, ale i v nižších polohách v údolích potoků a řek. Foto J. Malíček
-
Vzácný lišejník poprášenka botkatá (Sclerophora peronella). V současné době roste na velmi omezeném počtu lokalit, kde na dřevu nebo zvětralé borce torz listnatých stromů vyhledává místa skrytá před deštěm. Foto F. Bouda
-
V pralesovitém porostu Na Strašidlech přežívá zřejmě poslední stélka paličkovce korálovitého (Sphaerophorus globosus). Dnes tento citlivý lišejník známe z klimaxových smrčin Šumavy, z karů šumavských ledovcových jezer a z kamenného moře v Povydří. Foto J. Seawright
-
V posledních letech se na našem území šíří větvičník měnlivý (Evernia mesomorpha). Většinu jeho substrátů tvoří větvičky trnkových keřů. Foto F. Bouda
-
Strupka lasturnatá (Hypocenomyce scalaris) je velmi hojný lišejník, který potkáme nejčastěji na kůře jehličnatých stromů. Můžeme ho snadno poznat podle stélky ze střechovitě uspořádaných šupin. Foto J. Malíček
-
Lišejník důlkatec ďubkatý (Lobaria scrobiculata) byl na území České republiky nalezen pouze na několika lokalitách. Poslední údaje o jeho výskytu pocházejí z první poloviny 20. století. Tento druh je velice citlivý ke znečištění ovzduší, dává přednost starým listnatým stromům a roste pouze ve srážkově bohatých oblastech. Snímek pochází z Albánie. Foto F. Bouda