Ačkoli je známo, že diverzitu měkkýšů ovlivňuje nejvíc vápník a vlhkost prostředí, jejich výskyt je vázán na pravý labyrint dalších faktorů prostředí, které mají vliv na celkovou diverzitu měkkýšů na dané lokalitě. V prvním dílu pojednáváme o geodiverzitě, kterou si můžeme rozdělit na vliv vlastního geologického substrátu a vliv reliéfu. V tabulce podáváme přehled různých geologických substrátů podle jejich pozitivního nebo negativního vlivu na měkkýše.
Although it is known that mollusc diversity is initially driven by calcium and humidity, its occurrence is linked to a labyrinth of other environmental factors that affect the diversity at any given site. In the first chapter we discuss geodiversity. This is divided into two parts: the influence of the geological background and the influence of the relief. In the table we give an overview of various geological substrates according to their positive or negative impact on molluscs.
-
Ve vývratových jámách se lokálně zvyšuje vlhkost a na povrch se dostávají živiny. To se projeví bujnější vegetací a ostrůvkovitým výskytem měkkýšů v jinak chudých lesích, jaké jsou třeba na Šumavě. Foto K. Horáček
-
Působení i zcela neúživných hornin může lokálně kompenzovat opad ušlechtilých listnáčů. V buližníkové suti Výrovka na Křivoklátsku tak mohou díky opadu z lip a javorů žít bohatá lesní společenstva plžů. Foto L. Juřičková
-
I na nepříznivém subtrátu může průsak pramene přinést na povrch živiny a vytvořit malý ostrov diverzity se specifickou faunou a flórou. Národní přírodní rezervace Jánošíkova kolkáreň ve Velké Fatře. Foto L. Juřičková
-
Pukliny či štěrbiny mezi kameny krasových oblastí jihovýchodních Alp a Dalmácie využívá obskurně vyhlížející plž Odontocyclas kokeilii. Dá se říci, že jeho výskyty jsou přímo vázány na mozaiku drobných mikroreliéfových stanovišť v krasu. Foto L. Juřičková
-
Nejpříznivějším substrátem pro měkkýše je čistý vápenec. Kromě toho, že zvyšuje celkovou diverzitu suchozemských plžů, hostí i specifické epilitické druhy, které se živí endolitickými lišejníky, jejichž stélka je vrostlá do kamene, a vápencovou skálu za celý život neopustí. Příkladem může být ovsenka skalní (Chondrina avenacea) na stěnách Solvayova lomu v Českém krasu. Foto L. Juřičková
-
Pukliny čistých vápenců v Solvayově lomu v Českém krasu jsou vyplněny oranžově zbarvenými odvápněnými tropickými sedimenty. Taková stanovištní diverzita se projeví i na výskytu měkkýšů, kteří podobné nevápnité kapsy zcela míjejí. Foto L. Juřičková