Globální oteplování je dnes většinou považováno za neoddiskutovatelnou skutečnost. Na základě rozboru energetické bilance Země víme, že k průměrnému vzrůstu teploty a častějším klimatickým extrémům dochází díky pozitivnímu radiačnímu působení antropogenních skleníkových plynů. Důsledků je mnoho: ubývání ledovců, stoupající hladina moře, extrémní sucha, požáry a pokles biodiverzity. Náprava nebude snadná.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Today global warming is mostly considered an indisputable fact. Based on the analysis of the Earth's energy balance, we know that the average temperature rise and more frequent climate extremes occur due to the positive radiation forcing of anthropogenic greenhouse gases. There are many consequences: the retreat of glaciers, rising sea levels, extreme droughts, fires and declining biodiversity. The remedy will not be easy.
-
Ustupující ledovce v národním parku Cocuy v Kolumbii. Plocha ledovců v tomto parku byla 39 km2 v r. 1955, v současnosti zabírá méně než 16 km2. Obnaženou krajinu na snímku ještě před 50 lety zcela pokrýval led. Foto M. Rejmánek
-
Unikátní alpínské mokřady s klejovkou Espeletia grandiflora v NP Cocuy jsou závislé na nepřetržitém napájení vodou z ledovců. Foto M. Rejmánek
-
Energetická bilance Země na počátku 21. století (obecné schéma globálních průměrných ročních toků energie). Veškeré hodnoty vyjádřeny ve wattech na metr čtvereční (W.m-2; 1W = 860 cal/h), toky energie uvnitř zemského systému zaokrouhleny na celá čísla. Díky zvýšené koncentraci skleníkových plynů, zejména CO2, vychází celková energetická bilance pozitivní (+0,9 ± 0,2 W.m-2), což je podstatou současného globálního oteplování. Přibližně 93 % akumulované tepelné energie je zachyceno v oceánech. Citelné teplo představují termické stoupavé proudy. Tok latentního tepla se uskutečňuje evapotranspirací. Orig. M. Rejmánek, podle: W. D. Bowman a kol. (2017), K. E. Trenberth (2020), M. Wild a kol. (2019)
-
Rekonstrukce radiačního působení od r. 1880. První čtyři působení přispívají k celkové energetické bilanci Země pozitivně (+), další čtyři negativně (-). Pro výslednou bilanci je nejpodstatnější poměr působení skleníkových plynů (+) a aerosolů (-) v ovzduší. Upraveno podle: J. Hansen a kol. (2005)
-
Změny koncentrací atmosférických skleníkových plynů. Před r. 1958 byly stanoveny z ledovcových sond, od r. 1958 měřeny přímo. Současná koncentrace CO2 přesahuje 410 ppm (parts per million); ppb – parts per billion. Upraveno podle: Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC, 2007) a W. D. Bowman a kol. (2017)
-
Antropogenní klimatické působení vlivem skleníkových plynů (+) a aerosolů (-) v r. 2005. Ostatní uvažovaná působení jsou buď relativně méně významná (např. využívání krajiny), nebo nárazová (sopečné aerosoly). Upraveno podle: J. Hansen a kol. (2011)
-
Odchylky průměrných měsíčních globálních teplot od dlouhodobého průměru (červeně) spolu s trendem ekvivalentu CO2 a reziduální přírodní variabilitou (modře). Ekvivalent CO2 zahrnuje jak všechny skleníkové plyny, tak aerosoly s jejich ochlazujícím účinkem. Upraveno podle: L. D. Amador a S. Lovejoy (2019)
-
Odchylky průměrných ročních teplot od r. 1850 a jejich projekce do r. 2100 v porovnání s průměrem let 1961–90. Upraveno podle: X. Zeng a K. Geil (2016)
-
Vzrůst globální průměrné hladiny moře v období let 1993–2019, postupně měřené třemi způsoby. Upraveno podle: J. Hansen a kol. (2016), R. S. Nerem (2018)
-
Americká Louisiana ztratila přes 5 000 km2 mokřadů (oranžová barva) za posledních 80 let. Jedním z mnoha důvodů je stoupající hladina moře. Jen v několika místech, kde se sedimenty z řeky Mississippi dostávají k pobřeží (světle zelená barva), plocha země přibývá. Upraveno podle: United States Geological Survey
-
Rozpadající se mokřady na pobřeží Louisiany. Foto M. Rejmánek
-
Plocha spálených lesů na západě USA v letech 1984–2017. Upraveno podle: P. B. Duffy (2019)
-
Očekávané proporce druhů získávajících (zelené sloupce) nebo ztrácejících (modré) klimatickou vhodnost (blíže v textu) v evropských chráněných územích za předpokladu čtyř klimatických situací (koncentrací CO2) v r. 2080. Upraveno podle: M. B. Araújo a kol. (2011)
-
Celková a nahodilá (kalamitní) těžba dřeva v České republice. Orig. M. Rejmánek, podle Českého statistického úřadu – Lesnictví (2019)
-
Přežívání 35 rostlinných druhů v botanických zahradách v závislosti na rozdílu ročních srážek mezi zahradou a původní lokalitou populace a na geografickém rozsahu výskytu ve Švýcarsku. Upraveno podle: H. Vincent a kol. (2020), viz též I. R. Staude a kol. (2020)
-
Hlavní komponenty globálních změn prostředí na Zemi a jejich kauzální souvislosti. Orig. P. M. Vitousek a M. Rejmánek
