V současné době, kdy se rozmáhá praxe nebrat v úvahu publikace starší než jedna dekáda, může se ohlédnutí o půlstoletí zpátky jevit jako podivínství, ale není tomu tak. Starší spisy často poskytují inspiraci k řešení různých problémů, které kdysi zůstaly předmětem spekulací vzhledem k tomu, že tehdy ještě nebyly po ruce věcné doklady. S bouřlivým vývojem vědy se na tyto otázky jaksi pozapomnělo, ačkoli nové výzkumy takové doklady postupně přinášely, takže již z úcty k našim předchůdcům je na místě nové poznatky využít a podívat se na staré problémy v novém světle.
The Holocene, the last warm period of the glacial climatic cycle, differs from the previous ones due to the significant human impact on nature. This paper presents some examples of the history of the snail species spreading along with human encroachment onto the landscape during the earliest Holocene. There are some species that follow Neolithic colonization (e.g. subfamily Helicellinae), city building and other human impacted sites.
-
Profil sprašovou sérií v cihelně pod Kaňkem u Kutné Hory, kde v povrchové půdě žijí oba naši terikolní plži – bezočka šídlovitá (Cecilioides acicula) a skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus). Jejich ulity snadno zapadnou do vertikálních spár glaciální spraše, kudy se mohou dostat až do jejího podloží (souvrství tmavých fosilních půd ve spodním úseku stěny), což svádí k představě, že jde o starousedlé druhy, které u nás žily již v posledním interglaciálu a mohly přežít i glaciál. Ve skutečnosti jde o novodobé přistěhovalce z poledové doby (holocénu). Foto V. Ložek
-
Plzák španělský (Arion lusitanicus) doslova zamořil naše území během poslední třetiny 20. stol. a stal se nejen běžným obyvatelem kulturní krajiny, ale i nepříjemným škůdcem na zahradách a v zemědělství.
-
Náš nejznámější „šnek“ – hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se ve středoevropské literatuře často uvádí jako uměle introdukovaný druh poskytující postní pokrm nebo lahůdku. Pronikl k nám ale již na počátku holocénu s první vlnou obyvatel světlých hájů nížin a teplých pahorkatin (obdobně i v meziledových dobách).
-
Masový výskyt suchomilky obecné (Xerolenta obvia) a suchobytky přehlížené (Cernuella neglecta) v nově upraveném zářezu mělnické silnice nedaleko křižovatky s dálnicí u Vepřeku nad Vltavou
-
Suchomilka obecná zavěšená v „náramném množství“ na suchém stonku u silnice, jak napsal již Alfred Slavík v r. 1868. Nejstarší fosilní doklad tohoto invazivního plže pochází na našem území z římské doby, tj. z počátku našeho letopočtu.
-
Xerotermní páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) se v Čechách objevuje až s příchodem neolitických rolníků od jihovýchodu. Z českých interglaciálů však není bezpečně doložena, takže by zde mohla představovat jednoho z prvních moderních imigrantů – ovšem jen v Čechách, neboť na Moravě a na Slovensku se vyskytuje i v pleistocenních interglaciálech.
-
Jihoevropská tmavoretka bělavá (Monacha cartusiana) zaplavila teplé oblasti Čech s počátkem 21. stol. – zhruba ve stejné době jako známý „sršní“ křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Souvisí to snad s globálním oteplováním? Foto A. Peltanová
-
Nenápadná blednička útlá (Boettgerilla pallens) mohla snadno být pokládána za mladého jedince některého slimáka.
-
Sklovitě průhledné až bělavé ulity bezočky šídlovité jsou dokonale přizpůsobeny k pohybu v těsných pórech půdy.
-
Plžice štíhlá (Tandonia budapestensis) se dosud zdržuje ve víceméně urbanizovaném prostředí, tu a tam však proniká i na stanoviště v poříčních nivách hustě osídlených oblastí, jako v údolí Olzy na Těšínsku.
-
Statná skelnatka západní (Oxychilus draparnaudi) s mastně lesklou ulitou a tmavě modrošedým tělem je zřejmě nedávným imigrantem, který dosud žije jako synantrop v blízkém okolí lidských sídlišť. Do volné přírody zatím proniká jen okrajově. Střetne-li se s blízce příbuznou skelnatkou drnovou (O. cellarius), rovněž novodobým přistěhovalcem, tak ji napadne a sežere.
-
Problematická suchorypka uherská (Helicopsis hungarica) byla na Slovensku zatím nalezena jen v pozdně glaciální slatině u Tornaly. Na nálezu je pozoruhodné, že stanovištěm tohoto stepního plže je vápnitý mokřad a že nebyl nikde nalezen v širokém okolí – jde snad o pravěký vzdušný výsadek? (Blíže viz také článek Relikty a výsadky v Živě 1973, 5: 180–184.) Snímky L. Juřičkové, pokud není uvedeno jinak