Horká místa biodiverzity reprezentují oblasti a regiony s vysokou mírou ekosystémové, druhové a genetické diverzity. Ze středoevropského pohledu máme takovou oblast doslova za rohem, Balkánský poloostrov. Nicméně tento poloostrov je biogeograficky méně studovaný než Iberský či Apeninský, a to i přes jeho vysokou druhovou bohatost. Fylogeografické studie ukázaly, že nebyl pouhým miocenním a pliocenním radiačním centrem a pleistocenním refugiem, ale hlavním zdrojem postglaciální kolonizace střední a severní Evropy. Jinými slovy dnešní druhová a genetická diverzita střední Evropy by vypadala jinak bez Balkánu. Je charakteristický složitou topografií a existencí odlišných horských reliéfů a environmentálních nik, které chránily biodiverzitu před pleistocenními klimatickými změnami. Místní biota zažila během evoluce dramatické změny topografie terénu a klimatu, což se odrazilo v její současné genetické a druhové diverzitě. Proto je hlavním námětem článku ukázat vzory historické biogeografie, evoluce a diverzity obojživelníků a plazů na Balkáně.

Seznam citované a doporučené literatury je k dispozici v samostatném pdf souboru pod obrazovou galerií.

Biodiversity hotspots are areas or regions with exceptionally high ecosystem, species and genetic diversity. From the Central European perspective, we have such an area literally around the corner, the Balkan Peninsula. However, the Balkans is biogeographically less well-studied than Iberia or even the Apennine Peninsula, even though it is richer in species and paleoendemics. Phylogeographic studies have shown that it was not only an important Late Miocene and Pliocene radiation center and Pleistocene refugium, but it was also the major source of the postglacial colonization of Central and Northern Europe. In other words, the current species and genetic diversity of Central European biota would look very different without the Balkans. They provided the complex topography with the existence of different mountain reliefs and numerous environmental niches that preserved biodiversity during Pleistocene climatic extremes. The flora and fauna of this region have experienced dramatic shifts in climate and topography during their evolutionary history, which is visible in their current genetic and species diversity. Hence the main focus of the paper is to present the patterns of historical biogeography, the evolution and diversity of amphibians and reptiles within the Balkans.