Ostatní - Různé

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 jsme zařadili i několik otázek týkajících se problematiky obalových materiálů potravin, nakupování bez obalu, šetrného chování k životnímu prostředí nebo způsobu stravování, což jsou všechno oblasti, které zejména spolu, ale obecně i s plýtváním potravinami velmi úzce souvisí.

Naprostá většina (93 %) české veřejnosti se stravuje běžnou stravou bez žádného omezení, zbývajících 7 % dotázaných uvedlo jiný výživový směr.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., si Vás dovoluje pozvat na online konferenci, která se koná v pondělí 23. listopadu od 9.00 do 13.30 online (Zoom) v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Účast na konferenci je zdarma. V případě zájmu, prosíme, o vyplnění registračního formuláře. Více informací v pozvánce.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2020 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny.

Při zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by byly nedokonalé a tvarově perfektní kusy vedle sebe, vybralo 59 % dotázaných tu dokonalou.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2020 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, odhadovali, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a případně jakému množství vyhozených potravin by se dalo vyhnout, jaké jsou příčiny vyhazování potravin a rovněž uváděli, jaké důvody je vedou k tomu, aby potraviny nevyhazovali. 

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Dále zjišťoval názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.

Více než polovina (51 %) české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace s šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, více než dvě pětiny (42 %) veřejnosti měly názor opačný. Lidé nečiní významný rozdíl mezi vzděláváním na dálku na základním a středním stupni, když se v obou případech přibližně dvě třetiny oslovených přiklonily k tomu, že by v případě uzavření škol mělo být povinné pro všechny děti, podle další pětiny respondentů by mělo být distanční vzdělávání dobrovolné a podle přibližně desetiny občanů by vzdělávání na dálku vůbec nemělo probíhat.

V zářijovém šetření CVVM položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Podobná baterie otázek byla položena poprvé v roce 2016, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. V roce 2017 byla baterie rozšířena o položky zjišťující názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední rok předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na společné státní maturity a na placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol a na možnosti dosažení vzdělání v ČR.

Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2020.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali občané České republiky svůj názor na to, jak důležité je podle nich připomínat si význam českých státních a ostatních svátků.

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k České republice. Všech respondentů jsme se zeptali, zda jsou hrdí, nebo se stydí za to, že jsou občany České republiky, kdyby měli možnost volby, zda by si k životu vybrali Českou republiku a zda by se dobrovolně přihlásili k účasti na obraně naší země, kdyby se ocitla ve vojenském ohrožení.