Monografická studie se soutředí na čtyři různé aspekty zkoumaného fenoménu. Obsahem první kapitoly je generační porovnání různorodých reflexí dobové evropské historiografie v recenzích publikovaných v českých historických časopisech. V další kapitole autorka sleduje zahraniční studijní cesty nastupující generace badatelů. Třetí část pojednává o překladech odborných textů, které přinesly metodické obohacení české historiografie. Cílem závěrečné syntetizující kapitoly je dokázat, že právě snaha české akademické komunity obstát v evropském kontextu, vedla ke kvalitativnímu růstu oboru, který znamenal nejen zpřesnění metodiky výzkumu, ale i vznik a metodické vymezení nových disciplín, například dějin umění, nebo, v kontextu diskutované monografie, emancipace literární historie.
Previous
Next
První příspěvek k široce pojatému zkoumání knižního trhu
DALIBOR TUREČEK
Z produkce Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR vzešel po monumentálních dějinách cenzury v...
Minulost a současnost samizdatu
VALENTINA PARISI (přeložila Lucie Johnová)
Nedávno vydaná antologie Samizdat Past & Present, kterou edičně připravil...
Neviditelný rytíř s nástrahami
VÁCLAV SMYČKA
Napsat čtivou knihu, která je plná informací o něčem tak odborném, jako je česky a německy psaná literatura...