Jan Amos Komenský působí v povědomí kulturní veřejnosti obvykle jako hrdina smutné postavy. Cílem přednášky je ukázat, že Komenského „truchlivost“ není třeba číst jen jako důsledek těžkých časů. Pokud ji totiž uchopíme jako specifický druh raně novověké melancholie, budeme schopni lépe stanovit Komenského místo v tradici vernakulární filosofické tvorby raného novověku, v mnohém navazující na středověké podněty a v mnohém se od ní lišící. Na základě pozorného čtení vernakulárních spisů, zejm. Labyrintu, Truchlivých a torzovitých předválečných pokusů o encyklopedická díla, lze rekonstruovat vztah jejich pisatele ke světu, který se nabízí ke srovnání s Anatomií melancholie Roberta Burtona. Aplikace Burtonem zachyceného dobového diskursu o melancholii lásky pak dovoluje vztáhnout Komenského myšlení k vrcholně středověkému katalánskému mystikovi Ramonu Llullovi a objasnit tak poněkud některá specifika jeho vztahu ke Kristu.
Matouš Jaluška působí v Oddělení pro výzkum starší literatury ÚČL AV ČR, v. v. i., kde se věnuje zejména různým podobám dvorských fikcí. Ve své disertaci, dokončované na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, zkoumá konstrukci bezpečných výpovědí o lásce ve třech textových artefaktech ze závěru 13. století – v galicijských Cantigas de Santa Maria, v severofrancouzském Románu o Růži a v okcitánském tzv. „trubadúrském zpěvníku R“.
Viz také pozvánku.
Leigh Penman is a postdoctoral fellow at the University of Queensland, Brisbane, Australia. He is the author of Hope and Heresy: The Problem of Chiliasm in Post-Reformation Lutheranism (forthcoming), and is currently writing a revisionist history of the concept of the cosmopolitan in early modern Europe.
Between 1616 and 1628, the Sprottau tanner Christoph Kotter (1585–1647) experienced an extraordinary sequence of angelic visions while traversing Upper Lusatia and Lower Silesia. Although recent research has shed light on the earliest publications of these visions — including the editorial involvement of Jan Amos Komenský — we know little about the intellectual environment through which Kotter moved, and Kotter’s connections to another contemporary visionary, the Görlitz philosopher Jacob Böhme (1575–1624). Based on intensive prosopographical research concerning Böhme’s correspondence networks, this paper presents new manuscript evidence concerning Kotter, his relationship to Böhme, and the earliest readers, patrons, and reception of his prophecies. Additionally, this talk furnishes new perspectives concerning Böhme’s readers in Bohemia, as well as Jan Amos Komenský’s (1592–1670) knowledge of Böhme’s works.
