Mezinárodní vztahy

Česká veřejnost mnohem častěji než Poláci, Maďaři či Slováci připisuje hlavní odpovědnost za nedávný izraelsko-libanonský konflikt libanonskému hnutí Hizbaláh, ale samotnou vojenskou akci Izraele v Libanonu většinou odmítá podobně jako obyvatelé ostatních středoevropských států. V celém regionu víceméně převažuje podpora vyslání mírových jednotek OSN do jižního Libanonu.

V zářijovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím. U všech sledovaných organizací převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně největší důvěře se přitom těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily dvě třetiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo čtvrtina (25 %) respondentů.

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního průzkumu veřejného mínění, zjišťovali naši tazatelé také důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Důvěra převažuje nad nedůvěrou u V.

Více než třípětinová většina (62 %) občanů se zřízením americké protiraketové základny na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila necelá čtvrtina (24 %) dotázaných. Více než tři čtvrtiny respondentů se vyjádřily, že o základně by měli rozhodovat občané v referendu, 14 % referendum v této otázce odmítlo, přičemž proti referendu se vyslovovali téměř výhradně stoupenci vybudování americké základny v ČR.

V rámci dubnového šetření Centra po výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii a prospěšnost (či škodlivost) evropské integrace v oblastech obrany, ekologie, kultury, hospodářství a politiky.

Nejlépe bylo respondenty hodnoceno uplatňování demokracie a spolupráce v EU. Naopak převaha nesouhlasu nad souhlasem byla zaznamenána při posuzování spravedlnosti a rovnosti v EU.

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu českých občanů k Evropské unii. Dotázaní hodnotili dopad členství České republiky v EU na jednotlivé segmenty ekonomického a sociálního systému ČR a na svou životní úroveň. Nejlépe je posuzován vliv na nabídku zboží a služeb na trhu v ČR, tento vliv označilo za příznivý 60 % oslovených občanů.

Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii vyjadřuje v současnosti více než třetina českých občanů (36 %), nespokojena se naopak cítí přibližně pětina Čechů (20 %). Největší podíl dotázaných se v Evropské unii necítí ani spokojen, ani nespokojen (40 %). Na členství České republiky v Evropské unii oceňují čeští občané zejména možnost bezproblémového cestování do ostatních členských států Evropské unie.

28 % respondentů v šetření uvedlo, že se zajímá o dění v Palestině a Izraeli, 69 % naopak vyjádřilo svůj nezájem. Česká veřejnost je převážně skeptická při hodnocení současných vztahů mezi Palestinci a Izraelem. Pouze 2 % respondentů hodnotily tyto vztahy jako „spíše dobré“, 12 % je označilo za „ani dobré, ani špatné“ a rovné tři pětiny je považují za špatné.

Více než třetina českých občanů (36 %) je spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Nespokojenost naopak vyjádřila pětina dotázaných. Ani spokojeno, ani nespokojeno s členstvím naší země v Evropské unii je 37 % obyvatel České republiky. S myšlenkou existence jednotné evropské ústavy souhlasí 43 % občanů České republiky. Nesouhlasné stanovisko naopak vyjádřila třetina oslovených.

Čtyři z deseti českých občanů se domnívají, že členství České republiky v Evropské unii je dobrá věc. Přibližně stejný podíl oslovených pak členství naší země v této organizaci označil za ani dobrou ani špatnou věc. Negativní postoj k Evropské unii a tedy názor, že členství České republiky v Evropské unii je špatná věc, zastává pouze desetina obyvatel České republiky starší 15 let.