![Zahlavi](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20201118155803im_/https://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2020/2020_06_24_mikrobiom.jpg_1987258066.jpg)
Mikrobiom zásadně ovlivňuje nejen zdraví, ale i myšlení a chování
25. 06. 2020
Jste to, co jíte, říká se. A platí to. Složení stravy má zásadní vliv na podobu a rozmanitost prostředí ve střevech, a tím pádem také na imunitu. Střevní bakterie řídí zažívání, chuť k jídlu i vyprazdňování. Mikrobiom máme ale i v jiných částech těla a také na jeho povrchu. Celkově nás osidlují biliony mikroorganismů. Na fascinující rozmanitost tohoto mikrosvěta upozorňuje Světový den mikrobiomu, který letos připadá na sobotu 27. června.
Když se řekne „mikrob“, představíme si asi spíše něco ošklivého, možná škodlivého. Jenže výzkum v posledních desetiletích čím dál víc ukazuje, že mikroorganismy nám velmi pomáhají a jsou pro nás zásadní. Lidské tělo je plné mikroorganismů, dokonce se lze s nadsázkou ptát, nakolik jsme vůbec lidmi (bakteriálních genů kódujících bílkoviny je v lidském organismu 360× více než lidských).
Studium mikrobiomu si právě kvůli své velké diverzitě vyžaduje výrazně mezioborový přístup. „Nejen současná covidová krize nám jasně ukázala, že složité věci se mají řešit systémově. A mikrobiom je taková systémová věc. Pro jeho výzkum je důležité nejen medicínské zázemí, ale také znalosti molekulární biologie, biochemie, fyziky, biofyziky i sociálních věd,“ uvedla ve středu 24. června 2020 na tiskové konferenci České mikrobiomové společnosti předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Trávicí problémy i psychické nemoci
To, že nerovnováha střevní mikroflóry způsobuje například průjmy a nemoci trávicího systému, je docela známé. Méně lidí ale ví, že disbióza (narušení mikrobiomu) může přispět i k psychickým onemocněním. Látka serotonin, která funguje jako přenašeč nervových vzruchů, vzniká mimo jiné právě ve střevních buňkách. Podle Cyrila Höschla z Národního ústavu duševního zdraví je výzkum mikrobiomu a jeho vztahu k psychiatrickým nemocem „oknem, které se nám do budoucna otevírá dokořán“.
Téma roku: diverzita
Světový den mikrobiomu se připomíná od roku 2018, letošním tématem je rozmanitost. „Chceme stimulovat diskusi o diverzitě světa mikrobiomu. Má velký vliv na zdraví lidí, ale i zvířat a celkově na životní prostředí,“ řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Mikroorganismy (bakterie, houby, viry, archaea a podobně) lze skutečně nalézt všude – na rostlinách, zvířatech, ve vodě, v půdě, v potravě a uvnitř a na povrchu lidského těla. Tam všude žijí mikrobi v komunitách. Jejich struktura, funkce a vzájemná provázanost je fascinující.
O mikrobiomu jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 02/2019.
2/2019 (verze k listování)
2/2019 (verze ke stažení)
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Jak Akademie věd ČR pomáhá v době pandemie covidu-19
- AUDIO: Lesní hraboš v době ledové, zvuky laboratoře a šití bot
- Další oběť epidemie: střídání letního a zimního času zatím zůstává
- Nanoplasty jsou neviditelnou hrozbou, varuje environmentální chemik
- Předsedkyně Grantové agentury ČR udělila ceny v oblasti základního výzkumu
- Balanc v léčbě kmenovými buňkami. Vědci upozorňují na etiku schvalování
- Výzkum přináší průlomový objev o rostlinných hormonech
- Nadledvinové nádory nemají rády vitamin C, zjistili vědci
- I s rostlinami cvičí hormony. Vědci studují jak
- Věda hraje při zvládání pandemie klíčovou roli, ukázala konference
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.