Práce, příjmy, životní úroveň

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným baterii otázek týkajících se změn v jejich zaměstnání či podnikání v porovnání s obdobím do propuknutí epidemie COVID-19.

V červencovém šetření se CVVM více zaměřilo na téma zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Všem pracujícím jsme pokládali otázky týkající se spokojenosti se zaměstnáním, vnímání atmosféry na pracovišti a subjektivního hodnocení přiměřenosti výše příjmu. Dále bylo zjišťováno, jaký podíl pracujících momentálně uvažuje o změně zaměstnání a za jak pravděpodobnou je pokládána možnost ztráty práce.

V rámci červencového výzkumu položilo CVVM respondentům baterii otázek, která zjišťovala, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky, jako např. práci přesčas, v noci nebo o víkendech či vyšší pracovní tempo, a dále otázku, jakou práci by dotázaný hledal při ztrátě zaměstnání (konkrétní – jakoukoli). Naposledy byly tyto otázky položeny v roce 2018.

V červencovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti.

Více než dvě třetiny veřejnosti hodnotí úroveň nezaměstnanosti jak přiměřenou, šestina jako příliš vysokou a desetina jako příliš nízkou.

Oproti minulému roku se hodnocení nezaměstnanosti výrazně změnilo. O 15 procentních bodů pokleslo hodnocení „příliš nízká“, o 10 bodů se zvýšilo hodnocení „přiměřená“ a o 7 procentních bodů „příliš vysoká“.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce. Necelá polovina (47 %) českých občanů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, dvě pětiny (40 %) je nepokládají za „ani dobré, ani špatné“, více než desetina (13 %) občanů je považuje za špatné.

V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek, které se týkaly bezprostředních ekonomických dopadů epidemie a s ní spojených protiepidemických opatření. Konkrétně šetření zjišťovalo, jak se od počátku epidemie změnily příjmy domácností, v nichž respondenti žijí, jak se krize dotkla jejich dosavadní ekonomické aktivity a jak dlouho by při pokračování dosavadního stavu dokázala jejich domácnost vycházet s příjmem.

Od počátku pandemie do května třetina respondentů zaznamenala pokles příjmů své domácnosti, 5 % naopak uvádí, že příjmy jejich domácnosti vzrostly.

V lednovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce.

Více než polovina (55 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 33 % za „ani dobré, ani špatné“.

Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2019 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body na své nové maximum od roku 1999, což se ale promítlo jen do poklesu podílu neutrálního hodnocení „ani dobré, ani špatné“.

Nadpoloviční (54 %) většina Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností nezmění, necelá pětina (19 %) očekává zlepšení a téměř čtvrtina (24 %) předpokládá zhoršení, což je o 7 procentních bodů více než při posledním měření v červnu 2019.

Součástí říjnového šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V červnovém šetření zkoumalo CVVM prestiž vybraných povolání mezi českou veřejnosti. Všem respondentům byl předložen seznam šestadvaceti profesí (viz tabulku) s instrukcí: „Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení.“ Prestiž profesí byla naposledy šetřena v únoru v roce 2016. Zkoumaný seznam profesí se opakuje od roku 2011, kdy byla doplněna zdravotní sestra a stavební dělník a vynechán soustružník a opravář elektrospotřebičů (jsou uvedeni v poznámce pod tabulkou časového srovnání s uvedením průměru bodového ohodnocení a pořadí v příslušném roce).