Ostatní - Různé

CVVM v rámci výzkumného programu „Paměť v digitálním věku“ podpořeného Strategií Akademie věd AV21 přeložilo do anglického jazyka několik tiskových zpráv z prvního pololetí letošního roku, s cílem poskytnout výsledná zjištění nejenom česky mluvícím zájemcům. Anglické zprávy jsou dostupné u již dříve publikovaných anotací.

Plýtvání potravinami je významným sociálním, ekologickým a ekonomickým problémem současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Diskusní skupiny byly realizovány s úmyslem prohloubit poznání této problematiky z pohledu mladé generace ve věku 15 - 18 let.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající po roční zkušenosti postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným loňskou novelou zákona o českém školství. Podobná baterie byla položena v minulém roce, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. Oproti minulému roku byla baterie rozšířena o položky zjišťují názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední roční předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na státní maturity a placení školného na veřejných vysokých školách.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2017 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem a hodnocení toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti o téma geneticky modifikovaných potravin zajímají. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.

V rámci bloku otázek týkajících se spotřebního chování dotázaných a plýtvání potravinami zařazeného do červnového šetření CVVM bylo respondentům předloženo i několik otázek týkajících se bio potravin. Byl zjišťován nejprve zájem respondentů o informace spojené s bio potravinami. Dále pak, zda lidé bio potraviny sami nakupují, jak často a z jakých důvodů to dělají. Položena byla rovněž otázka, jak často lidé dávají přednost potravinám s označením „bio“ před těmi, které toto označení nemají.

V rámci svého červnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí, a jaké jsou jejich spotřební návyky spojené s potravinami. Dotázaní se dále vyjadřovali k důvodům, které jsou podle jejich názoru pádné k omezení plýtvání potravinami. Další část tohoto bloku otázek se zaměřovala na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a Spotřebujte do…“.

V dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zajímalo, jak jsou občané České republiky celkově spokojeni se životem v místě svého bydliště a také jak jsou v místě bydliště spokojeni s vybranými životními podmínkami.

V únorovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se Charty 77. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí roli, kterou Charta 77 a chartisté sehráli v československé historii před rokem 1989, během Sametové revoluce a po roce 1989, na jaké osobnosti, které Chartu 77 podepsaly, si dokážou vzpomenout, a zda je potřebné si Chartu 77 připomínat.