2017/1

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

první číslo roku 2017 přináší novinky: Členem redakčního týmu se stal Martin Vávra z Českého sociálněvědního datového archivu a od tohoto čísla se také mění a rozšiřuje členění rubrik časopisu. Nově kromě odborných statí ze sociálněvědní oblasti, jež jsou tradiční náplní časopisu, vznikla rubrika s názvem Metodologie sociálního výzkumu, která se bude zaměřovat na odborné stati s touto problematikou. Kromě toho aktuální číslo obsahuje rovněž dvě rubriky s texty neprocházejícími recenzním řízením: Recenze (rubrika otevřena všem zájemcům a napsání recenze na novější české nebo zahraniční sociálněvědní publikace) a Datové zdroje (krátké informace o datových souborech nebo projektech, ze kterých lze čerpat data pro výzkum). Celkově vám v tomto čísle předkládáme tři odborné články.

Cílem textu je analyzovat shodu mezi náboženstvím jedince a odhadu jeho náboženství blízkou osobou. Respektive, s jakou přesností jsou rodiče schopni odhadnout víru svých dětí a naopak děti víru svých rodičů. Otázka, kterou si klademe, zní: jaká je shoda představ o (ne)úspěšném přenosu religiozity mezi přímými aktéry (rodič/dítě) v post-socializační fázi. Určení míry spolehlivosti odhadu podle nás naznačuje, zda náboženská socializace funguje. Tento jev nás zajímá proto, jelikož socializaci chápeme nikoli jako jednosměrný a neproblematický proces, ale naopak ji nahlížíme jako výsledek vzájemných, opakujících se interakcí (rodič/dítě) s řadou dalších intervenujících vlivů. Míru spolehlivosti odhadu chápeme v tomto kontextu jako určitý indikátor vypovídající o náboženské socializaci a i kontinuitě náboženské paměti v rodině. V předkládaném textu propojujeme teorii socializace a náboženské paměti, kde využíváme konceptualizaci paměti Jana Assmanna.

Četné poznatky charakterizují proces politické socializace jako přenos politického jednání a chování z generace na generaci. V souvislosti s politickými změnami proběhlými od roku 1945 se, podmínkách České republiky, nabízí nejen perspektiva generační kontinuity, ale i diskontinuity. Článek se zabývá vlivem rodičů a dalších socializačních činitelů na politickou sebeidentifikaci české populace, resp. hlavních věkových skupin: mladých lidí do 29 let, mladší střední generace 30-44 let, starší střední generace 45-59let a 60letých a starších a jejich rodičů. Východiskem úvah je teorie sociální změny a propojení politické socializace na mikro a makro úrovni.

Předložená stať má charakter přehledové a úvodní studie, jejímž cílem je především seznámit české sociální vědce a vědkyně s konceptem ekvivalence a metodou blokového modelování v analýze sociálních sítí (social network analysis; SNA). Po úvodním představení základních pojmů SNA, jako uzel a vazba, jejích základních metrik, jako míry centrality či míry koheze sítě, přecházím k pojmům role a pozice a jejich konceptualizaci v rámci SNA coby uskupení uzlů s podobnými vazbami, což vymezuji proti algoritmům pro odhalování kohezivních podskupin uzlů. Následně se dostávám k definici a porovnání dvou nejčastěji užívaných typů ekvivalence – strukturní, která je striktní, ale široce aplikovatelná, a regulární, která je sice volnější, leč její aplikace je omezená.

Ivan Chorvát a Roman Džambazovič jsou editory a zároveň i jedněmi z autorů knihy Rodina na Slovensku v teórii a vo výskume (2015). Přestože se rodina stává ústředním tématem této publikace, jako taková není nikde definována. Čtenář získává přesnější představu o tom, jak je pojímána, díky tomu, co editoři ukazují jako oblast zájmu představované knihy – nejrůznější partnerské, rodinné a reprodukční vzorce (s. 7). Z toho je patrné, že chápání rodiny reflektuje její měnící se podobu, zejména to, že ne vždy vychází z oficiálních vazeb.

HBSC je mezinárodní výzkumná studie zabývající se otázkou zdraví dětí v období druhého stupně povinné školní docházky až po období mladé dospělosti. „Studie HBSC je klíčovým zdrojem dat o životě dospívajících jedenácti-, třinácti- a patnáctiletých dětí a zároveň důležitým nástrojem preventivních snah v této oblasti. Mapuje úroveň pohybové aktivity, trávení volného času, šikanu, užívání alkoholu, tabákových výrobků, marihuany a další determinanty zdraví v sociálním kontextu rodiny, školy a vrstevníků“ [Sýkorová Dvorníková 2016].

The Generations & Gender Programme (GGP) je mezinárodní výzkumný projekt, který sbírá a veřejně poskytuje data z výzkumů týkajících se zejména genderových aspektů společenského života a vztahů mezi generacemi. Výzkum se zaměřuje na populaci ve věku 18–79 let v 19 zemích světa. Kromě České republiky se výzkumů účastní Austrálie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Gruzie, Německo, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Rusko a Švédsko [Welcome to GGP 2016].