2013/1

Moravcová, Eva. „Jaká je ochota občanů spolupracovat s policií a co ji ovlivňuje?“ Naše společnost 11 (1): 47-56, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.1.5

Většina spáchaných trestných činů není odhalena policií samotnou. Její práce, pokud má být efektivní, výrazně závisí na ochotě občanů s touto institucí spolupracovat. Příspěvek porovnává míru této spolupráce v České republice a v ostatních evropských zemích, které se zúčastnily výzkumu ESS R 5, a zaměřuje se na faktory, které ji ovlivňují. Vzdělání, pocit bezpečí při procházení se po setmění v okolí bydliště nebo spokojenost s jednáním policejních úředníků hrají ve vysvětlení ochoty ke spolupráci s policií důležitou roli. Výsledky analýz dále ukazují, že Česká republika a další postkomunistické země jsou charakterizovány relativně nízkou legitimitou policie stejně jako nízkou úrovní spolupráce veřejnosti s touto institucí. Data přitom naznačují, že legitimita je značně ovlivněna důvěrou veřejnosti v policii a přesvědčením o její transparentnosti. Ty jsou však v České republice stále na poměrně nízké úrovni.

Wawrosz, Petr; Herbert Heissler. „Vybrané bariéry investic do lidského kapitálu.“ Naše společnost 11 (1): 36-46, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.1.4

Ekonomická teorie v současné době obecně uznává, že investice do lidského kapitálu (human capital, dále HC) jsou jedním z podstatných faktorů hospodářského i společenského růstu. Za průlomovou lze v rámci této problematiky označit publikaci Garryho Beckera [1964] a téma je od té doby rozvíjeno a analyzováno v řadě dalších textů. Jako relativně aktuální zmiňme práce autorů Roy, Roberts, Ali [2012] nebo Rizzo, Gallo [2012]. Teorie zdůrazňuje především význam HC pro hospodářský růst [Savvides, Stengos 2009], pro plnohodnotný život jedince, pro to, aby jedinci byli v soudobém rychle se měnícím světě schopni reagovat na probíhající změny, rozvíjet svá nezadatelná práva a eventuálně je chránit [Keeley 2007], zapojit se do občanské společnosti, participovat na věcech veřejných [Hartog, Maassen van den Brink 2007; As-Saber 2011] apod. Teorie rovněž zdůrazňuje, že investice do HC jsou podmínkou úspěchu investic do sociálního kapitálu [Wawrosz, Heissler 2011a].

Chábová, Kristýna. „Komparace metodických postupů předvolebních průzkumů agentur CVVM, ppm factum, Median a STEM.“ Naše společnost 11 (1): 25-35, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.1.3

Tento článek se zabývá problematikou předvolebních průzkumů a nabízí přehled metodických postupů jejich provádění používaných v České republice. Článek představuje vybrané české výzkumné agentury a také doporučení různých odborných asociací. Jádrem práce je srovnání metodických postupů českých agentur zabývajících se předvolebními průzkumy: CVVM, ppm factum, Median a STEM. Cílem tohoto článku je zjistit, jak se od sebe jmenované české agentury liší metodickými postupy a jestli mohou tyto postupy ovlivňovat přesnost výsledků předvolebních průzkumů.

Čermák, Daniel. 2013. „Změny voličského chování ve volbách do krajských zastupitelstev 2012." Naše společnost 11 (1): 15-24, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.1.2

Na volby do krajských zastupitelstev v České republice obrátili svou pozornost mnozí politologové, sociologové a další sociálněvědní badatelé již od jejich prvního konání v listopadu 2000. O tomto tématu pojednávají monografie z nejrůznějších úhlů pohledu, ať už se jedná o zkoumání kandidátních listin, otázku tvorby koalic, volební kampaně, aplikaci teorie voleb druhého řádu či samotné výsledky voleb [např. Balík, Kyloušek 2005; Eibl et al. 2009; Kunštát, Mrklas et al. 2010; Mrklas 2001; Šaradín, Šulák 2001; Vajdová 2001]. Kromě monografií vyšla celá řada odborných článků např. na téma extrémních pravicových hnutí v krajských volbách [Kyloušek, Smolík 2008], preferenční volby [Brtník, Havlík 2009], analýzy regionálních koalic [Švec 2010], regionálních politických elit [Ryšavý 2007] nebo se zaměřením na vybraný mikroregion [Maškarinec 2010]. Z uvedeného výčtu lze usoudit, že problematika spojená s jednotlivými volbami do krajských zastupitelstev v letech 2000 až 2008 byla dosti podrobně prostudována. Tento text se však soustředí na poslední krajské volby roku 2012, a to zejména na méně zdokumentované otázky spojené s územní stabilitou voličských preferencí v jednotlivých krajích.

Linek, Lukáš. 2013. „Rostoucí sociální nerovnosti ve volební účasti v Česku v letech 1990-2010." Naše společnost 11 (1): 3-14, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.1.1

Cílem studie je analyzovat sociální a třídní podmíněnost volební účasti v České republice v letech 1990–2010. Proto se studie zaměřuje na popis vývoje vztahu volební účasti a jednotlivých charakteristik, které měří socioekonomický status (vzdělání, příjem a sociální třída), od počátku 90. let do současnosti. Studie využívá sloučená data z povolebních šetření v České republice z let 1990 až 2010 a používá standardní postupy analýzy vývoje účasti v jednotlivých podskupinách společnosti, tedy kontingenční tabulky a konvergenční model. V čase dochází k postupné krystalizaci sociální a třídní podmíněnosti volební účasti a k nárůstu sociální nerovnosti. Konvergenční modely prokázaly lineární nárůst nerovností ve volební účasti z hlediska vzdělanosti a sociální třídy. Krystalizace příjmem podmíněné volební nerovnosti byla způsobená nerovnoměrným vývojem účasti jednotlivých podskupin.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

prvním letošním vydáním, které právě otvíráte, vstupuje časopis Naše společnost do 11. roku své existence, a to s obnovenou tradicí úvodníku, který vám, jak doufáme, ulehčí orientaci v obsahu vydání a seznámí vás s novinkami redakce.