Kniha zevrubně popisuje fenomén „železné opony“ v Československu a soustřeďuje se na jeho nejextrémnější projev – usmrcení související se snahou„železnou oponu“ překonat. Kniha není zajímavá jen svým tématem, ale i použitou metodologií. Jde o zkoumání historie, jehož důležitou součástí je práce se strukturovanou databází. Autoři převedli data o jednotlivých případech usmrcení z „papírových“ archivů do podoby zpracovatelné statistickými programy, a kde to bylo možné, informace o zabitých standardizovali, tak aby bylo možné nacházet vzorce pravidelností tam, kde byly dosud hledány pouze individuální tragédie a zločiny.
Tento přístup k poznání dějin u nás stále není příliš frekventovaný, ani mezi historiky, ani mezi sociology zabývajícími se historií, a o to je tato publikace na pomezí obou zmíněných oborů cennější.
Knihu je možné zakoupit za cenu 270 Kč vč. DPH (prodej@soc.cas.cz nebo na Kosmas.cz).
Nově je publikace k dispozici zdarma ke stažení ve formátu PDF
ISBN PDF verze: 978-80-88292-71-5 (ÚSTR) / 978-80-7330-364-8 (SOÚ AV ČR)
Anotace
Kniha se zaměřuje na skupinu lidí, kteří přišli o život na cestě přes československou hranici v letech 1948 a 1989. Její autoři navazují na dřívější dokumentační práci českých a německých historiků a vychází při tom zejména z archivních materiálů. Doplňují však převážně dokumentační přístup o systematický analytický postup, který díky vlastní databázi údajů spočívá též na základní statistické analýze. Poprvé jsou zde využity údaje o zadržených osobách, které pomáhají vývoj usmrcených kontextualizovat.
Nejprve sledují proměnu podmínek na československých hranicích po druhé světové válce. Cestování bylo postupně ztěžováno. Aby byl utlumen i nelegální pohyb přes hranici, byla ostraha hranic sovětizována a z pohraničí vystěhováni potenciálně neloajální občané. Mezi nejtvrdší prvky ostrahy patřily po část období elektrický zátaras, minová pole a použití služebních psů. Tzv. vojskové střežení zahrnovalo po celé sledované období ruční střelné zbraně. Výsledkem těchto opatření byl systém, který v letech 1948 a 1989 způsobil smrt nejméně 276 civilistů a ještě většího počtu pohraničníků.
Analytická část zkoumá různé vlastnosti skupiny usmrcených tak, aby bylo možné vytvořit v čase založený komplexní obraz tehdejší státní hranice. Analýzu autoři provádí na vlastní sadě dat se sedmatřiceti proměnnými, pokrývajícími osobní údaje, samotný „incident“, ale také způsob, jakým byl později „incident“ vyšetřován. Pracují s podskupinou 266 usmrcených, kteří buď hranici přecházeli volně, nebo jejich úmysl nelze vyloučit, a z hlediska vztahu ke zkoumané množině provádíme census. Vyvstává a analyticky je ověřena periodizace režimů státní hranice, je vysvětlen vysoký počet cizinců v některých obdobích, sociálně-geografickou analýzou je potvrzena úspěšná strategie „čištění“ pohraničního území od „politicky nespolehlivých“ apod. Metoda kombinující sestavení sady dat s ukotveným přístupem studia biografií, dobových předpisů a dalších podmínek je v české historiografii experimentem. Sada je přístupná v Českém sociálně-vědním datovém archivu, umožňuje replikaci postupů a nabízí se k dalšímu výzkumu.
Kniha vychází v rámci koedice mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.
Elektronická příloha knihy je ke stažení na adrese www.zelezna-opona.cz.
Aplikace využívající mapové podklady: mapa.zelezna-opona.cz.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter