Sociologický ústav AV ČR, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Centrum globálních studií Filosofického ústavu AV ČR Vás zvou na online workshop.
Podle statistik OSN se každý rok na světě vyhodí zhruba třetina potravinové produkce, tedy 1,3 miliardy tun jídla. To je množství, které by dokázalo nasytit až 3 miliardy lidí. Téměř miliarda lidí přitom na světě trpí hladem a podvýživou. Důsledky těchto rozporů jsou nejen zdravotní, ekonomické a politické, ale i ekologické: výroba jídla, a to zejména živočišná, patří mezi odvětví s největším nepříznivým dopadem na životní prostředí. Jaká opatření je potřeba učinit k zajištění lepší distribuce potravin a potravinové udržitelnosti ve státním, mezinárodním a globálním rámci? Jakých řešení je možné dosáhnout na individuální úrovni? A jaká jsou jejich možná úskalí z hlediska vlivu na životní prostředí i lokální pospolitosti?
Online workshop se zaměří na aktuální téma zdrojů potravinové bezpečnosti a jejich zemědělské a společenské souvislosti. Téma bude prezentováno v rámci interdisciplinární spolupráce mezi experimentální botanikou a společenskými vědami.
Registrujte se do 16. 11. na emailu: jiri.krejcik@soc.cas.cz. Online workshop se koná v rámci spolupráce výzkumných programů Strategie AV21 Globální konflikty a lokální souvislosti a Potraviny pro budoucnost.
Program
14:00–14:15
Zahájení online setkání
14:20–14:45
Plýtvání potravinami jako lokální i globální problém
Mgr. Radka Hanzlová
Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR
Plýtvání potravinami je celosvětový problém, který má dopady jak ekonomické, ekologické, tak i sociální. Statistická data zároveň ukazují, že k největšímu plýtvání dochází na úrovni domácností a každý jedinec má tak možnost přispět k řešení tohoto problému. Co dělají proti plýtvání jídlem české domácnosti? Kolik jídla vyhazují? Jaký vztah mají k nakupování v akcích a výhodných baleních nebo k nedokonalým kusům ovoce a zeleniny? Jak česká veřejnost rozumí pojmům na obalech potravin? Nakupují čeští spotřebitelé biopotraviny a lokální potraviny? Příspěvek představí způsoby, kterými lze plýtvání potravinami snížit, a zároveň ukáže na datech z výzkumů CVVM, jak k němu přistupují české domácnosti.
14:50–15:15
Zabezpečování produkce banánů jako základní potraviny rovníkové Afriky
Mgr. Eva Hřibová, Ph.D.
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Banánovník je jednou z nejdůležitějších plodin tropických a subtropických oblastí světa a v rovníkové Africe představuje základní potravinu pro miliony lidí. Jeho úroda je však ohrožována řadou chorob a škůdců. Jediným řešením je šlechtění a pěstování rezistentních odrůd. Ústav experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s pracovišti Mezinárodního ústavu pro tropické zemědělství v Ugandě a Tanzánii analyzuje genom banánovníku a jeho genetickou rozmanitost s cílem identifikovat genotypy vhodné pro šlechtění této plodiny a přispět k potravinové bezpečnosti v oblasti východní Afriky.
15:20–15:45
Potraviny nebo „otraviny“ budoucnosti? Udržitelná spotřeba a soběstačnost
PhDr. Marta Kolářová, Ph.D.
Sociologický ústav AV ČR
Příspěvek se zaměří na udržitelnou spotřebu potravin a její různé strategie: zelenou spotřebu, samozásobení biopotravinami (DIY), soběstačnost a komunitní formy spotřeby. Udržitelná spotřeba bude tematizována v rámci konceptu politického konzumerismu, který se projevuje jak v individuální rovině ve formě životního stylu, tak i na kolektivní úrovni jako hnutí, která udržitelnou spotřebu prosazují. Autorka představí kvalitativní sociologický výzkum „hnutí udržitelné spotřeby“ (potravinová suverenita, ekokomunity, permakultura a zero waste) v Česku.
15:50–16:15
Jsme to, co jíme. Stravovací návyky jako součást sporu o indický sekularismus
Mgr. Jiří Krejčík, Ph.D.
Centrum globálních studií, Filosofický ústav AV ČR
Ačkoli má Indie na světě nejvyšší procentuální zastoupení vegetariánů v populaci, zdaleka se nejedná o většinu obyvatelstva. Vegetariánství je navíc v nejlidnatější zemi světa silně kulturně podmíněno a největšími konzumenty i propagátory bezmasé stravy zůstávají převážně hinduisté z vyšších kast. Stravování tak není jen osobní preferencí, ale i vyjádřením politického názoru a příslušnosti k sociální skupině. Příspěvek představí roli jídla coby důležitého definičního znaku kasty či komunity i jeho význam jako součásti boje o kulturní hegemonii v současné Indii.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter