Územně správní členění

Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena témata jako migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby. K zachycení populačního vývoje a jeho prostorové diferenciace jsou poněkud netradičně využívána hůře dostupná historická statistická data. Atlas pracuje s časovými řadami základních populačních statistických ukazatelů založených na datech sčítání lidu od roku 1921 až do roku 2011 a registrů obyvatelstva z poválečných let. Přínosem atlasu je zachycení relativně dlouhého vývoje prostorové diferenciace vybraných ukazatelů v rámci jednoho mapového listu formou série map s jednotnou legendou. 

Územně správní členění. Kapitola je zaměřená na vývoj územně správního členění od 20. let 20. století do současnosti. Důvodem jejího zařazení do atlasu je seznámení čtenářů se základními změnami okresního uspořádání, které se dotkly i sběru a zpracování statistických dat. Správní mapy jsou zpracovány vždy k roku sčítání lidu, ukazují stav okresního uspořádání a korespondují s podklady využívanými v celém atlasu. Kromě nich jsou však v kapitole ukázány také dobové mapové listy, které byly vybrány tak, aby zprostředkovaly významné změny okresního uspořádání.