Prémii pro mladé talentované vědce převzalo celkem 23 odborníků z nejrůznějších oblastí vědy 19. června v pražské vile Lanna. Pro pět z nich je domovským pracovištěm Fyzikální ústav Akademie věd (FZU). Oceněnými laureáty z FZU jsou Anna Artemenko, Jaroslav Čapek, Renann Lipinski Jusinskas, Kateřina Kůsová a Oleg Lunov. Ocenění předala laureátům osobně předsedkyně Akademie věd ČR prof. Eva Zažímalová.
Na Prémii Otto Wichterleho mohou být každoročně nominováni vynikající mladí vědečtí pracovníci Akademie do věku 35 let, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech a jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.). Cena nese jméno proslulého českého vědce profesora Otto Wichterleho známého především díky vynálezu silonu a kontaktních čoček.
Ing. Anna Artemenko, Ph.D.
Ing. Anna Artemenko, Ph.D. se specializuje na studium materiálů v rámci Oddělení optických materiálů. Hlavním tématem její práce je charakterizace fyzikálních vlastností a morfologie diamantových a uhlíkových vrstev a porozumění interakcí jejich povrchů s biomolekulami. Při své práci využívá především rentgenovou fotoelektronovou spektroskopii (XPS) v kombinaci s dalšími metodami (např. IR a Ramanovou spektroskopií). Potenciální využití jejího výzkumu se nabízí např. v biomedicíně, kde mohou být diamantové a uhlíkové vrstvy využívány pro přípravu biosenzorů.
A. Artemenko zavedla ve FZÚ novou technologii nanášení polymerů z plazmatu magnetronovým naprašováním, která umožňuje depozici tenkých polymerních vrstev obsahujících aminové skupiny na povrch diamantu. Tato technologie se ukázala velmi vhodnou pro funkcionalizaci povrchů diamantů a pro zajištění jejich maximální biokompatibility v budoucích klinických zkouškách.
A. Artemenko absolvovala doktorské studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Vynikající výsledky a její vědecké kvality dokládá jak vysoký počet publikací ve špičkových mezinárodních časopisech (celkem 48 publikací v impaktovaných časopisech), tak účast v mezinárodních výzkumných týmech či prezentace na mezinárodních vědeckých konferencích.
Ing. Jaroslav Čapek, Ph.D.
Činnost Ing. Jaroslava Čapka, Ph.D. je spojena se skupinou Materiálů s řízenou mikrostrukturou v Oddělení funkčních materiálů. V této skupině se J. Čapek zabývá především mikrostrukturou a mechanickými vlastnostmi kovových materiálů, ale i jejich náchylností ke korozi. V popředí zájmu J. Čapka stojí fyzikální metalurgie a fyzika kovových biomateriálů.
J. Čapek je absolvent pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Již během svého studia a později ve Fyzikálním ústavu prokázal komplexní experimentální zručnost i teoretické znalosti pro přípravu a zpracování kovových materiálů různými postupy a jejich charakterizaci. Během svého působení na FZU se začal věnovat i přípravě kovových monokrystalů a bikrystalů s přesně definovanou strukturou, studiu deformačních mechanismů kovových materiálů a charakterizaci kovových materiálů připravených 3D tiskem. Na FZU zodpovídá za chod několika laboratoří.
V současné době se J. Čapek zabývá vlivem termomechanického zpracování zinkových biodegradabilních slitin na jejich mikrostrukturu, mechanické, korozní a biologické vlastnosti. V rámci řešení této problematiky využívá pokročilé analytické techniky, jako je např. rastrovací elektronová mikroskopie, difrakce zpětně odražených elektronů, transmisní elektronovou mikroskopii a jiné. Dále připravuje krystaly různými metodami. Díky pokročilému vybavení pro pěstování krystalů aktivně spolupracuje s několika českými a zahraničními pracovišti.
Dr. Renann Lipinski Jusinskas
Dr. Renann Lipinski Jusinskas působí ve FZÚ v rámci skupiny CEICO. R. L. Jusinskas přišel do FZU jako postdoktorand v roce 2014 z nejprestižnějšího pracoviště teoretické fyziky Jižní Ameriky ICTP-SAIFR. Je odborníkem na supersymetrii v teorii pole a teorii strun. Zabývá se především rozvojem pure-spinorového formalismu v teorii strun a popisem dynamiky strun manifestně kovariantním a supersymetrickým způsobem. V tomto oboru již teď patří ke světové špičce.
R. L. Jusinskas úspěšně publikuje v prestižním časopise JHEP a jeho výsledky ocenila vědecká komunita například svěřením recenze přehledového článku ve vysoce impaktovaném časopise Physics Reports. Grantová agentura ČR mu v roce 2019 udělila Juniorský grant nazvaný Fundamentální aspekty superstrun. Kromě úspěšných publikací v prestižních odborných časopisech se R. L. Jusinskas věnuje také popularizaci teoretické fyziky, především mezi studenty vysokých škol, ale i mezi širokou veřejností. Podílí se na přednáškové činnosti i popularizaci fyziky, např. v rámci Veletrhu vědy.
RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D.
RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D. je vedoucí skupiny křemíkové nanofotoniky v Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Ve svém výzkumu se K. Kůsová věnuje studiu luminiscence křemíkových nanočástic a v tomto směru dosáhla řady originálních výsledků. Objevila, že mechanické napětí v kombinaci s kvantově rozměrovým jevem vede u křemíkových nanokrystalů k vytvoření elektronové pásové struktury s přímým zakázaným pásem. Potenciální aplikační možnosti tohoto objevu jsou rozsáhlé a zahrnují např. výrobu miniaturních zdrojů světla integrovaných na křemíkových čipech nebo využití křemíkových nanočástic v biologii a medicíně.
K. Kůsová se v roce 2014 stala laureátkou prestižního stipendia L’Oréal pro ženy ve vědě a získala ocenění od předsedy Grantové agentury ČR v roce 2016. Je autorkou uděleného evropského patentu a spoluorganizovala také úspěšné sympozium na konferenci European Materials Research Society. Vyznačuje se také rozsáhlou publikační činností a je oblíbenou přednášející.
Mgr. Oleg Lunov, Ph.D.
Mgr. Oleg Lunov, Ph.D. působí ve FZÚ v Oddělení optických a biofyzikálních systémů, kde je vedoucím Laboratoře biofyziky. O. Lunov získal titul Ph.D. na univerzitě v německém Ulmu. Do FZU nastoupil v roce 2014 jako nositel Fellowshipu J. E. Purkyně. Tento mladý vědec významně rozšířil výzkumný potenciál svého oddělení, když zde zahájil zcela nový výzkumný směr moderních mikroskopických metod a založil novou Laboratoř biofyziky.
V Lunovově vědecké skupině bylo vyvinuto unikátní příslušenství pro kvantitativní fluorescenční mikroskopii, díky němuž je možné rutinně provádět specializovaná časově rozlišená fluorescenční měření v konfokálním laserovém mikroskopu. Tyto výzkumné aktivity umožnily jedinečné propojení materiálového výzkumu s biomedicínou.
Mezinárodně uznávaných výsledků výzkumu dosáhl O. Lunov v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, zejména studiem vlivu různých fyzikálních podmínek na buněčné procesy. Svým přístupem získal vysoké uznání a respekt vědecké komunity i oblibu u studentů. O. Lunov je úspěšný i v pedagogické práci jako školitel doktorandů a mentor studentských prací.
