V prvopočátku bouřlivého vývoje po pádu komunistické vlády vyvstala potřeba co nejúčinněji informovat o dění uvnitř Akademie. V lednu 1990 proto vyšlo první číslo Bulletinu Československé akademie věd, prozatím úředního listu, který se čtrnáctidenní periodicitou zaznamenával cestu k demokracii. Stal se předzvěstí pozdější proměny, která postupem času vyústila v měsíčník Akademický bulletin, jak jej známe dnes.
Bulletin ČSAV 1/90 s titulním snímkem Jiřího Hájka a Oty Šika se ve svém úvodníku přihlásil k následovnictví Bulletinu ČSAV, který byl krátce vydáván v šedesátých letech minulého století. I tentokrát si ho vyžádaly osvěžující vlny ve společenském dění a jeho hlavním příspěvkem bylo Usnesení mimořádného valného shromáždění členů ČSAV z 21. prosince 1989. Bulletin vycházel pod vedením dr. Miroslava Šmidáka tři roky a za tu dobu se stal svědkem transformace Akademie do nových společenských poměrů i návratu české vědy do mezinárodního kontextu. Reflektoval pochopitelně i konec společného státu se zrušením Československé akademie věd a zřízením Akademie věd České republiky k 31. prosinci 1992. Ruku v ruce s tímto historickým přelomem popřál v lednu 1993 tehdejší místopředseda Výboru pro řízení pracovišť AV ČR na cestu novému Akademickému bulletinu, jehož titulní strana rovnou tiskne Memorandum Akademie věd České republiky k akutnímu ohrožení české vědy. Mnohé příspěvky neztratily ani po letech svou aktuálnost, o historické hodnotě ani nemluvě. Proto jsme se rozhodli, že pro vás všechna vydání převedeme do digitální podoby a postupně zveřejníme na našich webových stránkách.
Letošní vstup Akademického bulletinu do věku dospělosti zakončím 21 let starou citací: „Dramaticky se zvýšila potřeba vzájemné informovanosti uvnitř Akademie a my, kteří pracujeme v dosavadním tiskovém oddělení, stále ještě nejsme schopni dohnat čas.“ Ani zde se historie asi nemýlí...
MARINA HUŽVÁROVÁ
Česky
