Česky
Od roku 2003 uděluje Akademie věd ČR vědecký titul „doktor věd“, který mohou na návrh Vědecké rady získat badatelé za závažné, vědecky originální práce důležité pro rozvoj bádání ve svém oboru. K diskusi o smyslu vědeckých titulů otiskujeme úvahy, které zazněly 13. června 2011 během letošního předávání titulů DSc. ve dvoraně Knihovny AV ČR.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš předal diplomy mj. také (zleva) Petru Závadovi, Miroslavě Trchové, Lucii Olivové a Jaroslavu Hubáčkovi. Vpravo tajemnice VR Ivana Střálková.
Projev předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše
Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté, dámy a pánové,
dnešní den je určitě významný nejen pro nové nositele vědeckého titulu doktor věd, ale i pro mě a pro přítomné členy Akademické a Vědecké rady AV ČR, protože nám dává příležitost poznat a pozdravit vynikající vědce, kteří bezesporu patří k elitě této společnosti. Titul DSc. znamená především stvrzení skutečnosti, že jeho nositelé přinesli ve svém oboru nové a originální výsledky, ať již začleněné do celosvětového poznání či do poznávání našich národních a kulturních tradic. Titul potvrzuje, že jeho nositelé vytvořili a vytvářejí syntézy svých poznatků, nové koncepce a nové školy na poli národním i mezinárodním.
Titul DSc. znamená také schopnost obklopit se studenty a mladými lidmi a předávat jim znalosti a zkušenosti. Tento titul s sebou nese závazek nikdy neustrnout, být stále zvídavý a indukovat tuto zvídavost i v okolí a ve studentech.
Titul by měl znamenat ještě další závazek, a to seznamovat veřejnost s novými poznatky a výsledky výzkumu. Mám na mysli závazek popularizace těchto poznatků ve formě dostatečně srozumitelné pro veřejnost.
Titul DSc. znamená samozřejmě nikdy nekončící aktivitu ve vyhledávání prostředků na výzkum, znamená začleňování a propojování v národních a mezinárodních vědeckých programech.
To možná nejdůležitější z významu titulu DSc. jsem si nechal v onom pomyslném seznamu až na konec. Znamená naprostou důvěryhodnost vědeckého chování. Znamená zveřejňování ověřených výsledků, za nimiž si stojím. Znamená vědeckou čestnost a poctivost.
Rád bych ještě připomněl několik čísel: vědecký titul „doktor věd“ uděluje Akademie věd ČR od r. 2003, tedy již osmým rokem. Ročně se v průměru vyřizuje 11 nových žádostí a je potěšující a důležité, že zájem o vědecký titul dlouhodobě projevují i mimoakademičtí a zahraniční pracovníci. Ostatně dnešní den je toho jasným důkazem, neboť sedm z jedenácti nových doktorů věd pracuje mimo AV ČR!
Dámy a pánové, stát se dobrým vědcem a získat vědeckou hodnost DSc. představuje nejen velký zápal a nasazení, ale i odříkání a často nemalé oběti. Troufám si tvrdit, že bez dobrého rodinného zázemí by vaše cesta ke kvalitní vědě byla daleko komplikovanější, ne-li nemožná. Rád bych proto poděkoval i vašim blízkým. Pevně doufám, že i oni mají radost z uznání, kterého se vám dostalo. Je to určitě povzbuzení i pro ně.
Přeji všem oceněným hodně zápalu a nadšení pro vědu a věřím, že jim práce bude stále přinášet jen radost.
-red-
Laudatio k předávání titulů doktor věd
Vážený pane předsedo, vážení členové Akademické rady, vážení členové Vědecké rady, vážení členové Grémia, milí kolegové a hosté,
je pro mne velkou ctí, že jsem byl požádán pronést laudatio za všechny, kterým byl dnes předán diplom doktor věd.
Titul doktor věd (ve zkratce DrSc.) byl zrušen před deseti lety, a tak zůstala akademické obci pouze vědecká hodnost Ph.D. (dříve CSc.), kterou lze získat již za několik let po graduování. Ve většině zemí je titul Ph.D. základním předpokladem kariéry v akademické sféře. Požadavky a kritéria na získání titulu Ph.D. se však mezi jednotlivými zeměmi, vysokými školami, a dokonce i mezi obory výrazně liší. Právě odlišná kritéria dosažení titulu Ph.D. – a to nejen mezi různými obory – vede v posledních letech k často vyslovovanému názoru o určité „devalvaci“ tohoto titulu a nutnosti zpřísnění kritérií nejen pro jeho dosažení, ale i pro sám výběr uchazečů doktorského studia. Mnoho nositelů tohoto titulu se v dalším profesním životě vědecké činnosti již vůbec nevěnuje anebo je jejich příspěvek k vědeckému poznání diametrálně odlišný. Opětovné zavedení vědeckého titulu doktor věd (tentokráte ve zkratce DSc.) je možné chápat jako snahu Akademie věd o vytvoření jednoznačného a rigorózního systému v oblasti vzdělání a vědecké excelence. Vysoká kritéria nastavená k jeho dosažení přispívají k prestiži Akademie věd a vědecké komunity, která se neomezuje pouze na pracovníky ústavů Akademie věd. O tom svědčí mj. i skutečnost, že většina vědeckých pracovníků, kteří v posledních letech titul získali, pochází z univerzit a dalších vědeckých ústavů mimo AV ČR. Rád bych zdůraznil, že titul doktor věd je udělován jako výraz určitého vědeckého standardu nejen v České republice, ale i v mnoha evropských zemích včetně zemí Britského společenství národů. V těchto zemích byl dokonce v minulosti váženějším titulem než titul profesor.
Laudatio k předávání titulů doktor věd přednesl Michal Štros.
Občas slýcháme i názory, že titul doktor věd je nadbytečný a že úplně stačí ucházet se o zavedené vědecko-pedagogické tituly docent a profesor. S tímto názorem bych polemizoval v souvislosti s velmi odlišnými kritérii, která musí uchazeči splnit pro získání vědecko-pedagogických titulů docent a profesor a čistě vědeckého titulu DSc. Zatímco pedagogické schopnosti uchazeče o udělení titulu profesor lze poměrně objektivně doložit, fundované rozhodnutí o jeho vědecké úspěšnosti je někdy problematické. Jedním z důvodů může být skutečnost, že vědecká rada VŠ je grémium složené z lidí z odlišných oborů, z nichž každý má svá specifika i kritéria pro posouzení kvality získaných výsledků. I když není možné srovnání jednotlivých vědeckých disciplín pouze na základě absolutní kvantifikace záznamů z databází Web of Science nebo Scopus v důsledku odlišnosti jednotlivých oborů, získané údaje z těchto databází přesto poskytují dobrý obraz o vědecké aktivitě, výkonu a úspěšnosti (citovanosti) konkrétního badatele. Všechna tato kritéria jsou nedílnou součástí řízení o udělení vědecké hodnosti doktor věd Akademií věd a mohou být např. využita i pro posuzování vědecké aktivity uchazečů o získání vědecko-pedagogického titulu profesor.
Závěrem mi dovolte přejít do osobní roviny. Rád bych za nás všechny vyslovil uznání a dík významným vědcům, kteří se zasloužili o znovuzavedení vědeckého titulu DSc., za všechny si dovolím jmenovat prof. Antonína Holého. Jménem nových doktorů věd bych rád zdůraznil, že si uvědomují, že se na naší cestě k získání titulu podíleli – ať už přímo či nepřímo – mnozí lidé. Zejména bych rád poděkoval našim učitelům, spolupracovníkům a těm, kteří nás k vědecké práci přivedli a byli pro nás vzorem a inspirací. Nemalé poděkování patří našim blízkým, rodině a přátelům, kteří našli pro naši práci pochopení. Někteří z nich tu sedí v sále, někteří tu jsou s námi jen v našich vzpomínkách. Těm především patří mé laudatio.
MICHAL ŠTROS,
Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Tečka za laudatio…
Laudatio dr. Michala Štrose lze považovat za podnět k obecnějším úvahám o narůstajícím smyslu a významu vědeckého titulu doktor věd. Příspěvek uvádí důvody, jimž doba přidala na přesvědčivosti a které akademická obec i veřejnost většinově sdílejí. Jde především o nepřípustné rozkolísání váhy vědecké hodnosti Ph.D. i vědecko-pedagogických titulů docent a profesor jako odraz rozdílné úrovně i absence normativních standardů příslušných institucí. Situace vedoucí k zpochybnění hodnotových systémů vzdělanosti prakticky na všech úrovních je spojena i se společensko-politickými implikacemi. Je sympatické, že se touto problematikou zabývá vědec, který titul doktor věd právě získal a uvádí ji i jako součást osobní motivace vědecké kariéry. V souvislosti s přípravou Metodiky hodnocení VaVaI v ČR má otázka nezpochybnitelných kritérií vědecké excelence, jak ji představuje titul doktor věd, aktuální význam. Grémium pro vědecký titul doktor věd chce tímto vstupem vybídnout nejen vědecké pracovníky AV ČR, ale i celou domácí akademickou obec, aby v Akademickém bulletinu uvažovali, jakým způsobem lze korigovat rozvolněný systém hodnot národní vzdělanosti a jakou úlohu při tom může sehrát i titul doktor věd.
JAN KREKULE,
tajemník Grémia pro vědecký titul DSc.