Česky
Akademie literatury české udělila již posedmé trojici prestižních ocenění, jejichž cílem je podpořit tvorbu českých literátů. Úvod slavnostního ceremoniálu, kterého se 9. března 2012 v sídle AV ČR na Národní třídě v Praze vedle předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše zúčastnili mj. generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan, ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm či vedoucí zpravodajství a publicistiky TV NOVA Vladimír Mužík, patřil Komornímu sboru při 3. lékařské fakultě UK Collegium MUSA pragensis pod vedením emeritního profesora Zdeňka Šulce.
Jiří Suchý během ceremoniálu vystoupil se svými písněmi.
Cenu Ladislava Fukse obdržel herec, dramatik a hudebník Jiří Suchý, který oslavil v plné tvůrčí síle v říjnu 2011 osmdesáté narozeniny. „Vstup Jiřího Suchého do české poezie zapůsobil jako zjevení. Narušil klidnou vodu banality textů a vnesl do nich vtip, pointu a naprosto nečekané obrazy a překvapivé paradoxní obraty. Není proto divu, že oslnil rázem generaci mladých lidí. Elegantně provokoval a přitom zachovával seifertovskou zpěvnost. […] Reduta a Divadlo Na zábradlí byly jen předstupněm k erupci, jakou přinesl zrod divadla Semafor,“ vyzdvihl v laudatiu psychiatr a spisovatel Jan Cimický.
Autor Toulek českou minulostí Petr Hořejš
Cenu Boženy Němcové obdržel publicista, scenárista a spisovatel Petr Hořejš za monumentální dílo Toulky českou minulostí, které na 3000 stranách popisuje období českých dějin od doby kamenné do roku 1938 (poslední, nečíslovaný díl věnovaný letům 1918–1938 vyjde na přelomu března a dubna). Petr Hořejš působil v Československém rozhlasu, poté deset let pracoval jako nakladatelský redaktor v Albatrosu, kam se po roce 1989 krátce vrátil jako ředitel. Později se věnoval již jen práci novináře a spisovatele. „Toulky jsou zvláštní dílo. S jejich přípravou jsem začínal uprostřed hladových egyptských let normalizace, kdy jsem se z bezradnosti ohlížel k minulosti a připravil cyklus, který vycházel na pokračování v časopise Mladý svět. Jsou pro mne jistým žalářem – nahoře máte brejle, dole španělskou botu; jejich psaní jsem musel vysedět. Děkuji čtenářům za stálou přízeň. Nebýt jich, měl bych doma jen haldu mrtvých lejster,“ uvedl autor. V roce 1995 vznikl na motivy Petra Hořejše rozhlasový pořad, který sice přímo nekopíruje knižní předlohu, ale je jí inspirován. Cyklus, který vysílá stanice Český rozhlas 2, dlouhodobě patří mezi nejposlouchanější pořady; k lednu 2012 bylo odvysíláno 865 dílů.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Prezidentka Akademie literatury české a spisovatelka Eva Kantůrková spolu s psychiatrem a spisovatelem Janem Cimickým
Cena Karla Hynka Máchy (Máchova růže), kterou Akademie uděluje nejlepší literární prvotině, patří Alžbětě Bublanové za sbírku povídek Čtyři stěny. Podle prezidentky ALČ Evy Kantůrkové je obtížné v záplavě vydávaných knih vybrat opravdu kvalitní dílo, jímž autoři vstupují do literárního světa: „Brouzdáte-li internetem, zjišťujete, že lidé více píšou, nežli čtou. Pro začínající spisovatele je ale vydání prvotiny vždy událost. Jsme rádi, že udělením Máchovy ceny u toho můžeme tak trochu být.“
Akademie literatury české vznikla v roce 2006 s podporou Nadace NOVA; od loňského roku je partnerem ALČ také Akademie věd ČR. V předešlých ročnících získali Cenu Ladislava Fukse např. spisovatel a dramatik Milan Kundera, prozaik a publicista Jan Trefulka, spisovatel Vladimír Páral či muzikolog a spisovatel Zdeněk Mahler.
LUDĚK SVOBODA