Emauzský cyklus

Dlouho očekávanou podrobnou studii k nástěnným malbám typologického cyklu v ambitu kláštera Na Slovanech v Praze z doby vlády Karla IV. vydává v Nakladatelství Artefactum vědecká pracovnice Ústavu dějin umění AV ČR Kateřina Kubínová. V knize Emauzský cyklus – Ikonografie středověkých nástěnných maleb v ambitu kláštera Na Slovanech charakterizovala méně obvyklý typ benediktinského kláštera, jeho funkci a poslání v dobovém kontextu středověké Prahy – rezidence císaře Karla IV., především se však soustředila na obsahový výklad jedinečného souboru středověkých nástěnných maleb.

Foto: Vlado Bohdan, Archiv ÚDU AV ČR
Emauzský cyklus – Sbírání many (asi před r. 1372), Praha, klášter Na Slovanech

Kateřina Kubínová se poprvé v historii bádání zaměřila nejen na poměrně komplikovanou slohovou analýzu jednotlivých malířů, ale především na podrobnou ikonografickou a ikonologickou interpretaci 85 dochovaných i nedochovaných, zpravidla novozákonních a starozákonních výjevů, doplněných o mnoho dalších středověkých námětů. Malby byly rozvržené do 33 polí po obvodu všech čtyř stran křížové chodby a na stěnách dnešní „císařské kaple“ na východní straně ambitu. Základ výběru zobrazených scén a jejich typologického uspořádání představují rukopisy – Bible chudých a především Zrcadlo lidské spásy, které se stalo i ústřední myšlenkou koncepce a uspořádání nástěnných maleb. K podrobnému výkladu maleb pomohl nečekaný nález rukopisu se středověkým popisem nástěnných maleb v křížové chodbě v Emauzích, pravděpodobně z počátku 15. století, který badatelka M. Andersson-Schmitt objevila v Univerzitní knihovně v Uppsale (C 209) a publikovala v roce 1995.

Autorka nově vyložila smysl maleb ve čtyřech chodbách ambitu. V jižní části začínal cyklus počátečním pádem andělů a lidstva, jeho překonáním Pannou Marií a vtělením Krista (Zvěstování P. Marii). Na západní stěně pod skrytý život Páně byly zahrnuty především scény z dětství Krista, Křest a Pokušení Krista. Na severních, nejlépe dochovaných zdvojených polích ambitu pokračoval veřejný život Krista s jeho zázraky, předobrazy eucharistie, pokory a šíření křesťanství. Východní strana zachytila zradu Krista a jeho pašije, slavné Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého. Dnes nezachované malby v kapli pak líčily vrcholné okamžiky Ježíšova umučení. Každou z novozákonních scén a každý z připojených typologických předobrazů badatelka vysvětlila z doprovodných textů v rukopisech, z fundovaných exegetických výkladů s přesnými citacemi teologických spisů, které uvedla v poznámkách ke každému zobrazení. V závěru knihy znovu publikovala edici středověkého popisu cyklu z uppsalské knihovny, ale též nově představila znění latinských tituli, tj. doprovodných textů uvedených na malbách samých. Po stránce výtvarné Kateřina Kubínová provázala emauzské kompozice s iluminacemi a kresbami v dobových rukopisech, s dochovanými nástěnnými malbami, sochařskými díly a deskovými oltáři, které doplňují malířskou výzdobu na mnoha torzálně dochovaných emauzských scénách, provedených před více než 750 lety.
Závěrem lze jen zdůraznit význam vědeckého přínosu právě publikované knihy, která se věnuje středověkým nástěnným malbám typologického cyklu z 2. poloviny 14. století, jehož umělecké provedení i dochování v zemích ležících za Alpami nemá obdoby.

ZUZANA VŠETEČKOVÁ,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.