official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Makedonský (Strumický) apoštol

Cyrilometodějský odkaz v českých rukopisných sbírkách

V expozici Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo se prezentuje mj. i originál rukopisu tzv. Makedonského (Strumického) apoštola, který představuje mladší cyrilský opis původního cyrilometodějského překladu Skutků apoštolských a epištol do slovanštiny. Jeho obsahem jsou čtení z těchto biblických knih seřazená podle východního církevního kalendáře. Současně jde o nejstarší kodex v církevní slovanštině na teritoriu České republiky.

07_1.jpg
Zdroj: Knihovna Národního muzea
Ukázka z rukopisu tzv. Makedonského (Strumického) apoštola, který představuje mladší cyrilský opis původního cyrilometodějského překladu Skutků apoštolských a epištol do slovanštiny.


Historie památky je pozoruhodná. Ze starší předlohy byl rukopis pořízen pravděpodobně ve druhé polovině 13. století ve východní Makedonii v okolí řeky Strumice za velmi obtížných podmínek. Makedonské území tehdy čelilo nájezdům srbských, bulharských a byzantských vojsk a panovníci příslušných států si činili nároky na připojení tohoto území. Složitá situace se odráží i v textu Makedonského apoštola, do něhož písař vepsal například i poznámky, že mu není dobře a trpí horečkou. Badatelé se navíc domnívají, že písař rukopis neopisoval z předlohy, nýbrž mu byl diktován, čemuž odpovídají zejména zvláštní podoby zapsaných jmen, které se v textu vyskytují. Rukopis nikdy nebyl řádně dokončen, což se odráží zejména u iniciál, které nebyly dobarveny červenou barvou a na některých místech chybějí úplně. Makedonský apoštol se v první polovině 19. století dostal k významnému slavistovi Pavlu Josefu Šafaříkovi; získal jej v době svého působení na srbském gymnáziu v Novém Sadu. Po jeho smrti se památka stala součástí Šafaříkova rukopisného fondu v Knihovně Národního muzea v Praze. Makedonský apoštol byl pro svou starobylost a návaznost na texty velkomoravské zařazen do excerpční báze Slovníku jazyka staroslověnského, jehož přípravné fáze začaly již ve 40. letech minulého století. Památku excerpovala tehdy ještě vysokoškolská studentka a v současnosti stále ještě pracovnice Slovanského ústavu AV ČR Emilie Bláhová na začátku 50. let. Práci měla ztíženou, protože měla k dispozici pouze nepříliš kvalitní fotografie, navíc na mnoha místech nečitelné. Spolu s další pracovnicí ústavu Zoe Hauptovou se začaly zabývat myšlenkou vydání tištěné edice památky. S nadšením zahájily přípravu a text přepsaly do přijatelné podoby. Záhy se však ukázalo, že proces vydání nebude jednoduchý. Autorky chtěly nejprve vybídnout ke spolupráci kolegy z Bulharské akademie věd, bohužel však nikdo neprojevil o spolupráci zájem. V té době, tedy na přelomu 60.–70. let, nebylo vedení pracoviště vydávání památek spjatých s Makedonií nakloněno, a tak připravený text skončil na celých 10 let v šuplíku. Na začátku 80. let se Emilii Bláhové a Zoe Hauptové podařilo domluvit spolupráci se Zdenkou Ribarovou, vůdčí osobností paleoslovenistiky v Makedonské akademii věd a umění. Vydání památky se jim podařilo společně dovést až do konce. Po peripetiích spatřila edice s variantami z dalších starobylých slovanských rukopisů Apoštola světlo světa v roce 1990 ve Skopji.

07_2.jpg
Foto: Archiv SLÚ AV ČR
Původní excerpční lístek Emilie Bláhové z padesátých let


Zapůjčit rukopis pro brněnskou výstavu se podařilo prostřednictvím spolupráce s Knihovnou Národního muzea. Návštěvníci se tak mohou seznámit s pozoruhodnou památkou, jež obvykle bývá přístupná za přís­ných podmínek pouze specialistům a veřejně je vystavena vůbec poprvé.
Příspěvek vychází s podporou grantového projektu GA ČR P406/12/1790 Staroslověnská lexikologie – nové příspěvky ke staroslověnské lexikografii.
 

MARTINA CHROMÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.