Popularizační přednášky zaměstnanců ústavu
POZOR! V souvislosti s prevencí šíření koronaviru SARS-CoV-2 jsou přednášky zaměstnanců v budově ÚFA pozastaveny.
V případě zájmu lze uskutečnit přednášku online - prosím kontaktujte příslušného přednášejícího, zda je to možné.
Cumulonimbus – oblak známý i neznámý - RNDr. Petr Zacharov, Ph.D.
Každý z nás už jistě v létě zmoknul v pěkné přeháňce. Tu způsobil kupovitý oblak ve tvaru obrovské věže, kterému říkáme cumulonimbus. Takový oblak je schopen vyprodukovat i kroupy, které jsme také už potkali. A asi si i vybavíme, že se před letní bouřkou studeně rozfouká, ale už nevíme, že se tomuto jevu říká přechod gust fronty. A s cumulonimbem souvisí i další zajímavé a potenciálně nebezpečné jevy, jako je tornádo, bouřka s blesky apod. V přednášce shrneme tyto jevy spojené s oblakem cumulonimbus a podíváme se, jak vznikají a co způsobují.
Kontakt: petas@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Hudba sfér - prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
Bez zvuku není hudby, ovšem ne každý zvuk nám zní jako hudba. Zaposloucháme se do zvuků vytvořených ze záznamů elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech, které v ionosféře zachytila první československá družice Magion 1 a její moderní následovnice. Na lov podobných zvuků se vydáme i do magnetosféry a dále do heliosféry: do slunečního větru a k planetám sluneční soustavy. Dozvíme se i něco o tom, jak tato „hudba sfér“ vzniká, jaké záhady jsou s ní spojeny a jaké nové robotické sondy chystáme pro odhalení jejích dosud skrytých tajemství. Přednášku je možné uskutečnit po Internetu.
Kontakt: os@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Jak Slunce ovlivňuje Zemi a její blízké okolí - Ing. Jaroslav Chum, Ph.D.
Slunce působí na Zemi nejen viditelným zářením - světlem, ale také zářením neviditelným, proudem nabitých částic a svým magnetickým polem. Dozvíme se, jak Slunce ovlivňuje různé vrstvy zemské atmosféry od zemského povrchu až po horní atmosféru, včetně magnetosféry a ionosféry. Budeme se věnovat i vlivu na život, klima a na fungování našich technických systémů, např. proč mohou sluneční bouře způsobit přehřátí transformátorů a výpadek energetické sítě, proč sluneční aktivita a s ní související hustota ionosféry ovlivňuje přesnost navigačních systémů (GPS) atd. Přednášku je možné uskutečnit po internetu.
Kontakt: jachu@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Jak nenakazit mimozemšťana - Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D.
Když posíláme vesmírné sondy hledat mimozemský život na planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy, tak musíme být při stavbě sond opatrní, abychom na nich nenechali stopy pozemského života a nezavlekli ho do vesmíru. Zároveň nesmíme ohrozit život na Zemi mimozemským materiálem, který přivezeme z meziplanetárních misí. Mohly by nějaké formy pozemského života přežít nehostinnou cestu vesmírem? Ukážeme si, kde se na Zemi vyskytují velmi odolné mikroorganismy. Dozvíme se, na kterých tělesech Sluneční soustavy by mohl existovat mimozemský život, a vypravíme se do laboratoří, kde se planetární ochrana vesmírných sond prakticky provádí. Přednášku je možné uskutečnit po Internetu.
Kontakt: iko@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Kdy potkám tornádo? - RNDr. Petr Zacharov, Ph.D.
Tornádo patří mezi nejnebezpečnější jevy počasí. Může způsobit velké škody na lesích, majetku, ale i ztráty lidských životů. V současné době se sice ještě stále neví, kdy přesně vznikne tornádo, ale seznámíme se se současným poznáním vzniku tornád, možnostmi jeho předpovědi a výskytech tornád v Čechách i ve světě. Přednášku je možné uskutečnit po internetu.
Kontakt: petas@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Klimatická změna a její důsledky - RNDr. Lucie Pokorná, Ph.D.
Měnící se klima postupně začíná ovlivňovat naši společnost. Proč ke změně dochází a jakou roli v tom hraje lidská činnot? Na co se máme připravit v blízké budoucnosti? A můžeme svým chováním tempo oteplování zpomalit? Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od autorky přednášky. Přednášku je možné uskutečnit po internetu.
Kontakt: pokorna@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Neobyčejné putování sondy Cassini k planetě Saturn - RNDr. David Píša, Ph.D.
V roce 1997 byla vyslána vědecká mise Cassini-Huygens na sedm let dlouhou cestu k planetě Saturn. Po dvou průletech okolo Venuše, jednoho okolo Země a Jupiteru dorazila sonda v červenci 2004 k planetě Saturn. Jedním z mnoha vědeckých přístrojů umístěných na palubě družice je vlnový přístroj RPWS, který můžeme přirovnat k uším družice. Uslyšíte, co všechno sonda na své pouti k Saturnu zaznamenala. Dozvíte se také o objevech, které vlnový přístroj během své mise v naší soustavě odhalil.
Kontakt: pisa@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Období extrémních teplot a jejich vliv na zdraví - Mgr. Aleš Urban, Ph.D.
Extrémní teploty vzduchu představují jedno z hlavních meteorologických rizik pro lidské životy a zdraví. Zvláště období extrémně vysokých teplot – horké vlny – mají celosvětově na svědomí velké množství obětí. Přednáška se zaměřuje na základní informace o obdobích extrémních teplot vzduchu a příčinách jejich výskytu, tepelné bilanci lidského těla, meteorologických veličinách, které ji ovlivňují, a dopady období tepelného stresu na úmrtnost a nemocnost v ČR.
Kontakt: urban@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Putování za blesky napříč Sluneční soustavou - Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D.
Od návštěvy sondy Voyager-1 u planety Jupiter v roce 1979 víme, že blesky existují také mimo Zemi. Od té doby vesmírné sondy objevily blesky i na dalších plynných planetách Sluneční soustavy. Jsou blesky také na Venuši a na Marsu? Pro zkoumání pozemských blesků a jejich vlastností můžeme použít přesná a rychlá optická, elektromagnetická, akustická, či částicová měření. Jak zkoumáme planetární blesky a co o nich víme? Prozkoumali jsme vůbec dostatečně blesky na Zemi? Za blesky se vypravíme nejen na planety Sluneční soustavy, ale i do pozemského bouřkového oblaku. Nahlédneme i nad bouřkové oblaky, kde můžeme při troše štěstí potkat také tančící skřítky, neobvyklé barevné výboje sahající až k hranici ionosféry. Přednášku je možné uskutečnit po Internetu.
Kontakt: iko@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Observatoř Milešovka - RNDr. Petr Zacharov, Ph.D.
Observatoř Milešovka je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v ČR. Díky svému tvaru a lokalizaci je to zároveň největrnější stanice v ČR a také stanice s nejvyšším výskytem dnů s bouřkou a dnů s mlhou. Přednáška shrnuje historická i současná moderní měření na observatoři, specializovaná měření jsou vysvětlena na jednoduchých pokusech.
Kontakt: petas@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Ozónová díra – novodobý problém nebo ne? - RNDr. Michal Kozubek, Ph.D.
Problém ozónové díry je známý už od poloviny minulého století. Vzhledem k důležitosti tohoto fenoménu byla v roce 1984 uzavřena dohoda k ochraně ozónové díry. V současnosti by se mohlo zdát, že problém už byl vyřešen a neobjevilo se nic nového. V přednášce se dozvíte stručnou historii výzkumu ozónu, hlavní problémy ozónové díry a jak je můžeme eliminovat. Nakonec bude ukázán drobný náhled do budoucnosti jak ho vidí odborníci.
Kontakt: kozubek.michal@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Polární záře ve vědě, umění a mýtech - Mgr. Zbyšek Mošna, Ph.D.
Polární záře je fascinující přírodní úkaz, který lidé pozorovali, vyprávěli si o něm a snažili se pochopit stovky let. Přednáška seznámí posluchače s historií výzkumu polární záře, s norským experimentem, který předběhl svoji dobu, i se současnou představou o vzniku této úchvatné podívané. Probereme nejstarší písemné záznamy i domorodé legendy a podíváme se na americké romantické obrazy poloviny 19. století oslavující drsnou přírodu i skandinávské malby inspirované expedicemi za polární kruh.
Kontakt: zbn@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Předpověď počasí v médiích - RNDr. Petr Zacharov, Ph.D.
Jak bude zítra, zajímá skoro každého člověka a často slyšíte, že zase meteorologové špatně předpověděli. Ale rozumíme vůbec správně předpovědi počasí? V předpovědi v televizi často zazní zvláštní pojmy, vymezující počasí u nás, ale nemusíme přesně vědět, co vlastně znamenají. Leckdo má v telefonu předpověď počasí pro místo, kde se pohybuje, ale tahle předpověď má často spoustu slabin, které ovlivňují její přesnost. Naučíme se jednak rozumět termínům z předpovědi ale i slabinám předpovědi počasí. Přednášku je možné uskutečnit po internetu.
Kontakt: petas@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol
Splněné a nesplněné sny předpovědi počasí - RNDr. Petr Zacharov, Ph.D.
Předpověď počasí, tak jak ji známe dnes, se začala vyvíjet ve snech a práci meteorologů na začátku minulého století. Nástup počítačů umožnil tyto sny realizovat a postupem času a nových technologií jsme se dostali až k současné předpovědi. I když je ale stále co v předpovědi zlepšovat, naráží předpověď počasí i na překážky, které, pokud vůbec, nejdou v současnosti odstranit, a které předpověď limitují. Přednášku je možné uskutečnit po internetu.
Kontakt: petas@ufa.cas.cz Cílová skupina: žáci druhého stupně a středních škol