Podzimní sociologické komentáře

Podle socioložky Slavomíry Ferenčuhové jsou skeptické názory na klimatickou změnu jednou z bariér, která brání potřebné politické podpoře při zavádění adaptačních opatření. Ta mohou zvýšit odolnost měst, která v tomto ohledu hrají důležitou roli. Článek, věnovaný průzkumu veřejného mínění, realizovaný Centrem pro výzkum veřejného mínění, publikoval web iDnes.cz.

Server Novinky.cz se zaměřil na téma studentských stáží v rámci programu Otevřená věda, který pořádá Akademie věd ČR. Jednou z jeho tváří se přitom stala právě socioložka Nina Fárová z oddělení NKC – gender a věda. „Do programu se často hlásí velmi motivovaní studující, kteří mohou být dobrou pomocnou rukou ve výzkumu. Stáží v sociálních a humanitních vědách se každoročně vypisuje poměrně málo (v porovnání s vědami technickými a přírodními) a je o ně tedy velký zájem. Už se moc těším, kdo se na moji stáž přihlásí letos,“ říká. O stážovém programu napsaly také servery Tech Focus, Řízení školy online a Vysokéškoly.cz.

Týdeník Ekonom psal o pracovnících v důchodovém věku a při této příležitosti oslovil také socioložku Danu Hamplovou, vedoucí oddělení Sociální stratifikace. V části článku věnované generaci dnešních padesátníků (a starších ročníků) se zmiňuje, že se jedná o zatím sociology nepojmenovanou generaci, která vstupovala do dospělého věku v letech po listopadové revoluci v roce 1989. „Otevíraly se před nimi velké šance, třeba k podnikání, které starší ani mladší ročníky nezažily,“ komentuje Hamplová. Podle ní i proto, že se v mládí naučili, že je třeba si udržovat odstup, jsou dnes o něco odolnější vůči ideologiím. 

V listopadovém čísle časopisu Exkluziv (vychází pouze v tištěné formě) se objevil komentář Aleny Křížkové, vedoucí oddělení Gender & sociologie, a to ve článku věnovaném sexuálnímu obtěžování ze strany nadřízených.  „U sexuálního obtěžování jde především o naznačení moci, až poté o samotný sex. Dochází k němu tam, kde je silná mocenská nerovnováha,“ vysvětluje socioložka. „Tomuto stylu chování by se mělo předcházet systematicky, ne jen řešit jednotlivé případy. S tím souvisí i to, že není seriózní zaměřit pozornost na oběť a její vlastnosti, ale na pachatele tohoto jednání,“ doplňuje. V mnoha organizacích přitom není jednání nadřízeného směrem k podřízenému s erotickým podtextem jdoucí proti dobrým mravům vyhodnoceno jednoznačně jako sexuální obtěžování. Někdy je „skryto“ pod hlavičkou šikana, teror, bossing či obyčejný konflikt mezi zaměstnanci. „I když toto chování nemusí nutně probíhat pouze ve vztahu nadřízený a podřízený, případy s využitím mocenského postavení se jeví jako závažnější. Částečně proto, že z pohledu oběti je ta situace téměř neřešitelná. Bezvýchodnost je stupňována strachem ze snížení finančního ohodnocení či ztráty zaměstnání, zvýšeným zejména u lidí s nižší kvalifikací a v oblastech s vysokou nezaměstnaností,“ říká Křížová.

Aociální antropoložka Marie Heřmanová publikovala v uplynulých týdnech dva komentáře z oblasti populární kultury a médií. Pro online deník Alarm se ve článku Deset let s Instagramem. Naučil nás, jak zpeněžit přátelství, emoce a zážitky zabývala fenoménem Instagramu, pro časopis Heroine pak píše o fascinaci privilegiem v seriálu The Crown.