Na sklonku devadesátých let byl do Prahy přestěhován unikátní terawattový jódový (1315,2 nm) laserový systém Asterix IV vyvinutý a postavený v Ústavu Maxe Plancka pro kvantovou optiku v Garchingu u Mnichova.
Ve vesmíru dominuje jiný druh hmoty než na zemi. Je to plazma, v němž jsou základní stavební prvky hmoty – atomy – ionizovány. Skládá se tedy z iontů a elektronů.
Fyzikální ústav dnes spustil novou verzi webových stránek, která zásadním způsobem proměnila jeho dosavadní internetovou prezentaci.
Patentované řešení prodlouží životnost palivových článků v jaderných reaktorech za havarijních i standardních podmínek.
Práce publikovaná v březnu 2020 v časopisu Science je ukázkou, že vývoj krystalografických výpočtů je důležitý i pro špičkový fyzikální výzkum.
V roce 2020 uplyne přesně šedesát let od doby, kdy americký fyzik Theodore Maiman spustil 16. května 1960 vůbec první funkční laser na světě.
Po založení mezinárodního konsorcia ELI ERIC budou pilíře výzkumné infrastruktury ELI vybudované v České republice a v Maďarsku řízeny společně.
V soutěži o obálku prestižního časopisu Materials Today vydavatelství Elsevier uspěl se snímkem z elektronového mikroskopu doktorand Karel Tesař. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR (FZU) a na Katedře materiálů FJFI ČVUT v Praze vyvíjí nový materiál pro implantáty, které se v těle rozpustí.
Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice.
