Příspěvek představuje vybrané existující klasifikace krajiny. K vytvoření vhodné klasifikace krajiny za účelem její ochrany, správy a plánování se Česká republika zavázala ratifikací Evropské úmluvy o krajině. Přestože pro státní území bylo vytvořeno několik klasifikací, žádná není doposud přijata a jednotně státní správou používána k monitorování probíhajících změn a navrhování územně specifické správy a plánování krajiny.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Internetové zdroje:
Atlas krajiny České republiky – www.mzp.cz/atlas.krajiny/start.pdf
Pro podrobnosti k obr. 2 viz publikace T. Chumana a D. Romportla (2010) – pdf dostupné on-line
The paper presents selected existing landscape classifications in the Czech Republic. By ratification of The European Landscape Convention the Czech Republic committed itself to creating an appropriate classification of the landscape for the purpose of its protection, management and planning. Although several classifications have been developed for the state territory, none has yet been adopted and used uniformly by the state administration to monitor ongoing changes and to design territorially-specific management and landscape planning.
-
Typy současné krajiny vymezené s využitím objektově orientované analýzy obrazu podle D. Romportla a kol. (2013). V prvním kroku jde o 6 rámcových typů přírodních krajin, po zahrnutí geologických poměrů a půdního pokryvu se dělí do 29 typů přírodních krajin a při kombinaci se 6 typy funkční krajiny podle způsobů využití člověkem rozlišujeme 79 typů. Pro ně se používá kódové označení např. 3M5. První číslice: 1 – teplé nížiny, 2 – mírně teplé pánve a pahorkatiny, 3 – mírně chladné pahorkatiny a vrchoviny, 4 – chladné vrchoviny, 5 – mírně studené hornatiny, 6 – studené hornatiny; S – nezpevněné sedimenty, Z – zpevněné sedimenty, B – sedimenty paleozoika, M – metamorfity, P – plutonity, V – vulkanity. Druhá číslice popisuje funkční typy krajiny.
-
Krajinné typy vymezené pomocí klastrové analýzy (Chuman a Romportl 2010) s vyznačením nárůstu nových urbánních ploch za období 2000–18. Je patrné, že se typy výrazně liší např. intenzitou urbanizace. Výsledek vychází ze změnových databází CORINE Land Cover, nejsou zde zohledněny absolutně všechny nové urbánní plochy, ty se zároveň ve zmíněné databázi nerovnají zastavěné půdě sensu stricto, zahrnují třeba i zahrady v rámci suburbánní výstavby.
-
Příkladem zemědělské krajiny v teplé oblasti na nejúrodnějších půdách jižní Moravy je Kyjovská pahorkatina v okolí obce Karlín. Tento typ krajiny podle uvedené typologie T. Chumana a D. Romportla pokrývá 6 % rozlohy celého státu. Foto T. Chuman
-
Plošně nejrozšířenějším typem naší krajiny jsou pahorkatiny s mozaikou lesů, luk, pastvin a orné půdy, pokrývající 30 % rozlohy státu. Příkladem je Plaská pahorkatina na fotografii z vyhlídky Havlova skála nad Berounkou u obce Liblín. Foto T. Chuman
-
Plošně nejvzácnějším typem krajiny je na našem území alpínské bezlesí v nejvyšších pohořích. Tento typ krajiny pokrývá podle typologie T. Chumana a D. Romportla (2010) pouze 0,05 % rozlohy České republiky a najdeme ho např. v Krkonoších a Jeseníkách. Na snímku pohled na Sněžku přes Úpské rašeliniště. Foto T. Chuman
