|   Historie
	Pohled na začátky a aktivity České imunologické společnosti, která je v 
	současné době členem European Federation of Immulological Societies 
	a International Union of Immunological Societies, by byl neúplný, 
	kdybychom se neohlédli na historii imunologie v Československu a na začátky 
	její organizace ve vědeckých společnostech. 
 Začátky: 50. a 60. léta 20. století | |||
| 
	První specializovaná centra výzkumu v imunologii u nás se vytvořila po roce 
	1950 a tento výzkum byl jako důsledek tradice zakotven v ústavech lékařské 
	mikrobiologie a imunologie na Karlově univerzitě v Praze, Plzni a Hradci 
	Králové, na Masarykově univerzitě v Brně a na Palackého univerzitě v 
	Olomouci v současném Česku, a také na Komenského univerzitě v Bratislavě 
	a Šafaříkově univerzitě v Košicích v dnešním Slovensku. Imunologická činnost 
	v těchto střediscích byla dále rozšiřována projekty, které vznikly a byly 
	realizovány v řadě výzkumných ústavů, především v ústavech Ministerstva 
	zdravotnictví, ale nejvýznamněji v nově vytvořených centrech imunologie 
	Československé akademie věd (ČSAV). Především aktivity těchto imunologických 
	center ČSAV vytvořily základ pro rozvoj imunologie jako moderního vědního 
	oboru v Československu a během určité doby – v 50. a 60. letech – vzniklo 
	to, co bylo později známo jako Pražská imunologická škola, neformální 
	skupina vedoucích imunologů a středisek koncentrované okolo pražských 
	špičkových pracovišť; činnost těchto vědců získávala podporu a spolupráci 
	celé řady univerzitních oddělení a výzkumných ústavů.
 
 
	Pražská škola imunologie si získala mezinárodní věhlas – spolupracovala se 
	špičkovými mezinárodními laboratořemi – a dominovaly v ní osobnosti prof. 
	Jaroslava Šterzla a prof. Milana Haška. Tomu jen proto, že musel publikovat 
	v našich, nikoli mezinárodních časopisech, unikla Nobelova cena za objevné 
	práce na imunologické toleranci. Zmíněným pracovním týmům a dalším 
	objevujícím se badatelům vděčíme za rozvoj oboru, který byl náhle zastaven 
	drastickým omezením vědeckých komunikací se svobodným světem po Sovětským 
	svazem vedené okupaci Československa v roce 1968. Toto omezení uložené 
	komunistickým vedením vedlo prakticky ke zničení osobních a 
	institucionálních mezinárodních kontaktů a spolupráce, a nezbytným důsledkem 
	byla vynucená restrikce kvalitní vědecké práce. Mnoho našich vedoucích 
	imunologů v té době nemohlo publikovat výsledky svých prací, především 
	v zahraničních periodikách, mnozí emigrovali do ciziny a dnes se s nimi 
	setkáváme v prestižních pozicích na univerzitách a ústavech po celém světě. 
	Tento přeryv činnosti se dařilo jen velmi pozvolna překonávat a trvalo až do 
	přelomu 70. a 80. let, než se situace 
 | 
	poněkud zlepšila. Tento nešťastný vývoj událostí měl ovšem také pod vlivem 
	tehdejších politických tlaků svůj odraz, v omezených možnostech organizace a 
	práce v profesních a vědeckých společnostech. Přes všechny obtíže již v 60. letech imunologové 
	v Československu pociťovali naléhavou potřebu vzájemných kontaktů a 
	spolupráce, koordinace výzkumu, výuky a postgraduálního vzdělávání, což by 
	mělo být zajišťováno na úrovni odborné společnosti. Protože žádná 
	imunologická společnost neexistovala, začali imunologové své aktivity 
	realizovat – v té době ovšem v rámci tehdejších možností – pod záštitou 
	odborných společností v příbuzných vědních oborech, jako byly zvláště 
	mikrobiologie, biologie, infektologie, biochemie a revmatologie. Snahy 
	založit samostatnou imunologickou společnosti byly totiž opakovaně blokovány 
	politicky motivovanými rozhodnutími. V roce 1969 se pod vedením prof. 
	Šterzla ustavila aspoň přípravná skupina pro založení Československé 
	společnosti imunologické a v následujícím roce byl ustaven Přípravný výbor 
	Československé společnosti imunologické jako spojující článek pro kontakt 
	s čerstvě ustavenou Mezinárodní unií imunologických společností (IUIS) 
	v roce 1969. Na výzvu ke členství v plánované společnosti zveřejněné 
	Přípravným výborem odpovědělo pozitivně zhruba 400 vědců, výzkumných a 
	praktických pracovníků v imunologii. Byl vypracován plán činnosti a bylo 
	rozhodnuto vyslat reprezentanta na jednání IUIS v Interlakenu ve Švýcarsku v 
	září 1970. V dubnu 1970 jsme viděli první číslo Imunologického zpravodaje, 
	oficiálního periodika československých imunologů, které v letošním roce již 
	píše svůj 32. ročník. Tento časopis od svého počátku přináší oficiální 
	informace Společnosti svým členům, odborné přehledy, originální práce, 
	metodické články a seznamy národních a mezinárodních kongresů a seminářů. 
	Lze tedy uzavřít, že národní Československá společnost imunologická u nás 
	přes všechny potíže de facto existovala a vyvíjela činnost již v 
	roce 1970, i když tato existence nebyla stvrzena de iure.
 | ||
| 
 | |||