V druhé polovině padesátých let 20. století bylo stále více zřejmé, že stalinistickému modelu budování socialismu jako specifickému modernizačnímu projektu dochází dech.

Tato skutečnost se projevila v řadě krizí, kterými jednotlivé země východního bloku procházely, silně však rezonovala rovněž v marxistickém myšlení. Československá stranická inteligence si začala uvědomovat, že problémem dne není oficiálně ohlašovaný přechod od socialismu ke komunismu, ale především reformulace celého projektu socialistické modernity. Poststalinští intelektuálové opustili schémata marxistické ortodoxie a zahájili hledání nových interpretací (nejen) Marxových spisů, jež by poskytly adekvátní koncepty pro řešení aktuálních problémů. Heslo „Rehabilitovat Marxe!“ tedy neznamenalo jen očistit marxismus od dogmatických nánosů, ale především jej pozvednout na výši doby a prokázat jeho filozofickou převahu. Kniha představuje historickou a kritickou analýzu tohoto myšlenkově bohatého projektu.

Vytěsněná Evropa? Kontexty a perspektivy evorpské "východní otázky"
Cílem knihy Vytěsněná Evropa je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem. Tři desetiletí po pádu komunismu a konci sovětsko-ruské hegemonie je onen region, zahrnující některé postsovětské republiky a část bývalé Jugoslávie, jakousi "vytěsněnou Evropou". Evropské, či dokonce prozápadní aspirace těchto zemí jsou zřetelné, ovšem Evropská unie, USA a NATO na ně reagují s opatrností, zejména kvůli rostoucí asertivitě východních velmocí. Nad pomyslnou mapou "vytěsněné Evropy" hledal autorský tým odpovědi na řadu aktuálních otázek. Kam míří Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko? Jaká je budoucnost Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu? Jaký vývoj můžeme očekávat v zemích západního Balkánu, tj. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku? Jakou úlohu zde mohou hrát Rusko, Čína, Turecko či Írán? Proč i země visegrádské čtyřky váhají nad svým eurounijním a západním ukotvením? A je řešením evropské "východní otázky" posílení geopolitické jednoty Západu?

Křesťanská kultura a vzdělanost v českých zemích od středověku po Komenského. Ad honorem Jiří Beneš

Kniha je gratulačním sborníkem sestaveným u příležitosti sedmdesátých narozenin významného novolatinisty a komeniologa Jiřího Beneše. Uvozuje ji dvojice laudatio z pera Stanislava Sousedíka, resp. Pavla Spunara, po nichž následuje kompletní jubilantova bibliografie. Následuje soubor celkem šestnácti dosud nepublikovaných studií od badatelů působících na poli klasické filologie, medievistiky, neolatinistiky, komeniologie, kunsthistorie a dalších oborů. Příspěvky jsou věnovány rozličným tématům od proměn vnímání soch přes středověkou vědu a literaturu, historické záznamy o počasí, raně novověkou poesii a další témata až po osobnost Jana Amose Komenského, především jako biblisty a filosofa; tři příspěvky obsahují rovněž ediční či překladovou část. Závěrečná studie je věnována humoristické reflexi gymnaziální výuky latiny. Sborník uzavírá gratulační listina.

Studie k antice a její recepci v evropské kultuře. Ad honorem Jan Bažant

Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost. Autoři jednotlivých kapitol se je snažili pojmout způsobem, který je „medúzovsky“ zneklidňující v tom smyslu, že překračuje dosavadní pohledy na určitá konkrétní témata, přitahuje pozornost k dosud nezpracovaným tématům nebo jiným způsobem útočí na badatelské jistoty. Publikace je věnována životnímu jubileu prof. Bažanta, který uvedl jako jeden z prvních disciplínu recepčních studií do prostředí českého výzkumu antiky.

Ke kritice reálného socialismu

Rudolf Bahro (1935–1997) byl jedním z nejvýznamnějších marxistických kritiků společenského zřízení Sovětského svazu a jeho satelitů. Knihu Alternativa (1. vydání 1977) napsal jako řadový občan východního Německa na základě zážitku z potlačení pražského jara. Po jejím vydání v SRN byl východoněmeckým soudem odsouzen na sedm let vězení s formálním odůvodněním, že v knize vyzrazuje utajované skutečnosti. V říjnu 1979 byl amnestován a vystěhoval se do SRN. Stal se zde jedním ze zakladatelů strany Zelených. Bahro obecně na sovětských režimech kritizoval orientaci na ekonomický růst a koncentraci politické moci v rukou aparátů. Jako alternativu navrhoval zavedení přímé demokracie, ekologickou udržitelnost a radikální společenskou rovnost. Podle východoněmecké Stasi šlo o „vysoce rafinovanou a nebezpečnou antikomunistickou propagandu“, její liberální kritici ji zase pokládali za „nebezpečně nepřiměřenou utopii“. Herbert Marcuse knihu označil za nejdůležitější marxistickou práci posledních desetiletí.