Medaile Akademie věd ČR

   Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

 

Dr. Adolf Filáček je odborníkem v oblasti výzkumu vztahů vědy, techniky a společnosti. Ve výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zaměřuje na problematiku vědní politiky a hodnocení vědy. Je autorem a spoluautorem desítek odborných prací (teoretických analýz i expertiz) publikovaných u nás i v zahraničí. Tématem jeho publikací jsou nejčastěji otázky transformace vědních systémů (jak v českém, tak i v mezinárodním kontextu), integrace evropské vědy, mezinárodní komparace vědních soustav či využívání statistických metod v hodnocení vědních politik a výzkumných aktivit. Od roku 2002 doposud se podílel na osmi projektech Evropské unie v rámci FP5, FP6 a FP7, tematicky zaměřených na analýzu a podporu vědní a inovační politiky, hodnocení výzkumných programů či na evropskou spolupráci ve společenských a humanitních vědách. Dr. Filáček je činný rovněž v poradních vědeckých orgánech Evropské komise. V letech 1998–2002 působil jako delegát ČR v programovém výboru Improving Human Potential and Socioeconomic Knowledge Base (DG Research), od roku 2006 až dosud působí jako delegát ČR v programovém výboru FP7 Science in Society – Capacities (DG Research), v němž se podílí na hodnocení návrhů evropských projektů.

Mimořádné manažerské a administrativní schopnosti uplatňoval přes 20 let ve funkci tajemníka vědní oblasti AV ČR pro společenské a humanitní vědy a nyní jako vedoucí Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu AV ČR.

 

 

Vynikající český právník prof. Václav Pavlíček vyučuje na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK. Od roku 1988 přispíval do samizdatových Lidových novin. Ještě v prosinci 1989 mu Ústav státu a práva ČSAV nabídl zaměstnání; stal se členem Vědecké rady a Redakční rady časopisu Právník, čímž v ústavu ovlivnil vědecký život. Právnickou fakultu, kde vyučoval od začátku šedesátých let 20. století, byl donucen opustit z politických důvodů (vyloučen z KSČ). Od počátku roku 1989 se angažoval v Československém helsinském výboru, o rok později se stal jeho místopředsedou. Na právnickou fakultu se jako učitel vrátil začátkem roku 1990, postupně byl jmenován docentem a zastával i funkce proděkana a vedoucího katedry. Od roku 2000 je předsedou Nadání Josefa, Zdenky a Marie Hlávkových. Od listopadu 1989 se soustavně účastnil legislativních prací, a to zejména v oblasti politických práv; byl dlouholetým členem Legislativní rady vlády. Pro jeho zaměření jsou příznačné názvy tří částí jeho díla O české státnosti: úvahy a polemiky: část 1., Český stát a Němci, část 2., O právech, svobodách a demokracii, část 3., Demokratický a laický stát (Karolinum, 2002–2009). Je autorem, respektive vedoucím autorského kolektivu komentáře k Ústavě, a třísvazkové monografie Ústavní právo a státověda (nakl. Linde, 2002–2011). Příspěvky v odborných časopisech dokládají, že prof. Pavlíček neváhá rozboru podrobit i témata značně živá – například podezření z trestných činů vlastizrady ve spojitosti s napadením Československa 21. srpna 1968 nebo obsáhlý rozbor uvedení československého právního řádu do souladu s ustanoveními Listiny základních práv a svobod přijaté v lednu 1991.

 

Čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách převzal Václav Pavlíček z Ústavu státu a práva AV ČR a Právnické fakulty UK.

 

Zaměřením významného českého archeologa a historika prof. Petra Sommera je studium začátků středoevropských států a christianizace jejich společnosti. Zdůrazňuje sledování odrazu duchovní kultury středověku ve hmotných a písemných pramenech. Kromě působení v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze, s nímž je spjat od roku 1976 (v letech 1993–1997 byl ředitelem), je od roku 1998 vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR (v současnosti působí jako ředitel Centra medievistických studií – společného pracoviště AV ČR a UK). Pracoviště orientované na interdisciplinární výzkum středověku mu umožňuje organizovat a realizovat výzkum vybraných problémů středověké duchovní kultury z pohledu vzájemně se doplňujících a korigujících medievistických disciplín. Mezi jeho aktivity patří i organizace vědecké práce, které se účastní mj. ve vědeckých radách badatelských a univerzitních institucí, v redakčních kruzích odborných časopisů, ve studijních oborových radách atd. Prof. Sommer byl a je řešitelem či koordinátorem grantových projektů podporovaných GA ČR, MŠMT či Ministerstvem kultury ČR. AV ČR jej opakovaně ocenila za publikační výsledky, v roce 2013 převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Je autorem či spoluautorem více než 20 monografií a kolektivních monografií (mj. Přemyslovci. Budování českého státu, nakl. Lidové noviny, 2009) a více než stovky odborných studií.

 

 

Dr. Drahoslava Vaníčková působila v Kanceláři AV ČR, dříve Sekretariátu či Úřadu prezídia ČSAV, takřka 40 let. Po dokončení studia na Právnické fakultě UK v roce 1976 a po zřízení pěti oddělení věd ČSAV se stala tajemnicí oddělení společenských věd ČSAV. Od roku 1990 vykonávala funkci tajemnice Výboru prezidia ČSAV pro řízení pracovišť ČSAV pod vedením dr. J. Velemínského, poté pracovala jako vedoucí Sekretariátu Akademické a Vědecké rady AV ČR. Po ustavení volených orgánů byla 1. března 1993 jmenována tajemnicí Akademické rady AV ČR (do roku 2006), načež (do roku 2009) vedla Kancelář AV ČR. Úspěšným výkonem významných funkcí se výrazně zasloužila o zdařilé právní a organizační zabezpečení transformace ČSAV v závěru její existence i o bezproblémové zahájení činnosti a rychlou konsolidaci nově vzniklé Akademie věd ČR. Významně se podílela i na utváření právního rámce oddělení Kanceláře AV ČR a Střediska společných činností AV ČR, jakož i změně právního postavení pracovišť ČSAV ze státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce.

 

srd