Previous Next
Konference o bratrech Čapcích JIŘÍ POLÁČEK Spisovatelská jubilea bývají často podnětem k pořádání literárních konferencí, což platí též o výročích...
Akt (ne)víry VERONIKA KOŠNAROVÁ Miroslav Olšovský (1970) v literatuře rozhodně není žádným nováčkem. V minulosti vydal básnické sbírky...
Česká literatura přes železnou oponu KAREL KOMÁREK Teprve z ediční zprávy na s. 470 a stručně ještě z textu na obálce se čtenář dozví, co kniha obsahuje (titul...

JIŘÍ POLÁČEK

Spisovatelská jubilea bývají často podnětem k pořádání literárních konferencí, což platí též o výročích bratří Čapků. Ve spojitosti s jubilei Karla Čapka se v roce 1988 konala konference v Dobříši, o dva roky později ve Varšavě a v roce 2000 v Praze. V lednu 1990 byla čapkovská konference uspořádána v Hradci Králové, kde Čapek v letech 1901–1905 navštěvoval gymnázium. Dnes patří mezi čestné občany tohoto města, které uctilo 130. výročí jeho narození — spolu s 75. výročím smrti Josefa Čapka — konferencí nazvanou Hradec Králové Čapkům. Konala se v sídle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje 9. září 2020.

Po zdravicích hejtmana tohoto kraje Jiřího Štěpána, hronovského starosty Petra Kolety či vnučky Josefa Čapka Kateřiny Dostálové zaznělo šest referátů. Vladimíra Buchtová nejprve na základě zkušeností z královéhradecké Studijní a vědecké knihovny ukázala, jak se s odkazem obou Čapků v knihovnách pracuje, jak v nich takříkajíc žijí. Poté jsem přiblížil vztah Karla Čapka k Brnu, v němž Čapek v letech 1905–1907 studoval na Prvním českém gymnáziu; nadto strávil několikery prázdniny v blízkých Bílovicích nad Svitavou (zde se oba Čapci sblížili se S. K. Neumannem). V meziválečném období jezdil do Brna hlavně jako redaktor Lidových novin a návštěvník zdejších divadel, o Brně také psal (opakovaně třeba o Výstavě soudobé kultury, konané v roce 1928). Komunikoval rovněž s kulturními osobnostmi, jež tu žily, například s Arnem Novákem, Petrem Bezručem, Jiřím Mahenem nebo s Leošem Janáčkem.

V třetím referátu Josef Vašát účastníky konference zavedl na četná místa spjatá s bratry Čapky, jejich sestrou Helenou i s rodiči: šlo o Hronov, Malé Svatoňovice, Úpici, Vrchlabí či o Žernov. V návaznosti na toto vystoupení Vladimíra Odrobňáková představila aktivity Muzea bratří Čapků v Malých Svatoňovicích a podobný charakter měl referát Jany Nešněrové, zaměřený na činnost Městského muzea a galerie J. W. Mezerové v Úpici. Dopolední blok uzavřel Jan Vašek architektonickou charakteristikou vily bratří Čapků: posoudil v ní projekt Ladislava Machoně, jakož i pozdější stavební úpravy a proměny.

V přestávce proběhla vernisáž výstavy Politické kresby Josefa Čapka 1933–1938. Odpoledne nejdříve Jozef Leikert nastínil kalvárii Josefa Čapka v koncentračních táborech, přičemž se soustředil na jeho pobyt v Sachsenhausenu a na svědectví spoluvězňů. Poněkud jiný ráz mělo vystoupení Tomáše Münstera, který se věnoval aktivitám Karla Čapka namířeným proti fašismu a nacismu, ale charakterizoval i dramatizaci Války s Mloky v Divadle D 21: její autor David Košťák jí dal podobu kabaretu. Jan Bílek se zabýval setkáními pátečníků v pražském bytě bratří Čapků a zejména ve zmíněné vile; svůj výklad založil na jejich vzpomínkách a fotografiích. Hasan Zahirović, který celou konferenci moderoval, připomněl autobiograficky laděnou tvorbu Heleny Čapkové s důrazem na prózu Malé děvče (1920).

Publikum zhlédlo také dvě videa. První natočila polská bohemistka Kataryna Urbanczyková a druhé pařížská lékařka Carola Wasitauxová. Prvá z nich mluvila o známých zálibách Karla Čapka v zahradničení či v chovu koček a psů a o jejich literárních reflexích. Aktérka druhého videa je vnučkou Věry Hrůzové, kterou Karel Čapek poznal 19. prosince 1920 v pražském salonu Anny Lauermannové, píšící pod pseudonymem Felix Téver. Ač už byl zamilován do Olgy Scheinpflugové, do Věry se též zamiloval a s oběma dívkami hojně korespondoval (listy adresované Věře Hrůzové vydal roku 1980 Jiří Opelík pod názvem Dopisy ze zásuvky, dnes jsou součástí souboru Korespondence I, vydaného v roce 1993 jako 22. svazek Spisů Karla Čapka). To je dosti známé, Carola Wasitauxová však vytvořila cennou charakteristiku své babičky a mimoto informovala, že řečené Čapkovy dopisy vyšly roku 2016 ve francouzštině.

Královéhradecká čapkovská konference tedy měla mezioborový a zčásti popularizační charakter, což nebylo na škodu. Vystoupili na ní zástupci Masarykovy univerzity, Slezské univerzity a Univerzity Hradec Králové, leč i pracovníci muzeí, knihoven nebo Společnosti bratří Čapků. Přednesené referáty organizátoři ze spolku Komité Čapek Hronov hodlají vydat ve sborníku.

 

Vychází v České literatuře 4/2020.