Archiv aktualit

Mezinárodní tým pod vedením molekulární genetičky Meritxell Alberich Jorda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR provedl studii o produkci bílých krvinek. Vědci zjistili, že pro jejich výrobu musí probíhat výměna informací mezi kmenovými buňkami. Díky bílým krvinkám organismus adekvátně reaguje na přítomnost patogenů. Způsob, jakým si buňky mezi sebou vyměňují informace, má zásadní vliv na naši imunitu.

Představitelům státu občané mnohdy vyčítají, že se při svém rozhodování neopírají o relevantní informace. Jenže které jsou relevantní? A dokáže jedinec vůbec pojmout veškerá dostupná data v plné šíři? Jaký vliv na společnost má nedokonalost volby, zkoumá Filip Matějka z CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy, který na svůj projekt získal konsolidační grant od Evropské výzkumné rady (ERC).

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“ Tak zní první článek Všeobecné deklarace lidských práv, která vstoupila v platnost 10. prosince 1948. Desátý prosinec se od té doby připomíná jako Den lidských práv. „Je to dokument vysoce symbolického charakteru, protože se jím vlastně poprvé mezinárodní společenství přihlásilo k myšlence ochrany lidských práv, a koneckonců i dokument velmi krásný, protože je stručný a výstižný,“ říká v rozhovoru Michal Šejvl z Ústavu státu a práva AV ČR. 

Desátého prosince si svět připomene Den lidských práv. Právě tento den před dvaasedmdesáti lety odhlasovalo pět desítek členských zemí OSN deklaraci zajišťující rovná práva a svobody pro všechny lidi. Hlavní motivací pro vznik dokumentu byly bezesporu události druhé světové války. Přežil ji jen zlomek československých Židů, z koncentračních táborů se vraceli s podlomeným zdravím a bez rodiny. Tragédie tím ale pro mnohé z nich nekončily, novým represím čelili zejména německy mluvící Židé. Tématu jsme se věnovali v časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

V podcastu Věda na dosah jsme se vydali na rozbouřenou lipenskou přehradu na výzkumný lov ryb. Zeptali jsme se, proč dramaticky ubývá candátů a jak se mění život v českých vodních nádržích. Vyzkoušeli jsme si také na vlastní kůži, jak se ryba správně vědecky zpracovává, měří, váží a určuje. Naší průvodkyní na lodi i v následném zázemí byla nadšená badatelka a milovnice ryb Marie Prchalová z Biologického centra AV ČR.

Letošním držitelem Čestné oborové medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filozofických vědách je Petr Koťátko. „Vnímám to jako velkou poctu – a když přemýšlím, k čemu ji vztáhnout, na prvním místě mě napadá moje pracoviště, oddělení analytické filozofie, které jsme s kolegy založili před třiceti lety, jako součást nově ustaveného Filosofického ústavu AV ČR,“ říká laureát.

Žijeme v době, kdy technologický rozvoj uhání mílovými kroky kupředu. Sféra vizuálních děl není výjimkou – fotoaparáty a kamery disponují pokročilými softwary, kterými lze snímky upravovat i falšovat. Na to, co vidíme vlastníma očima, se tak již nemůžeme zcela spoléhat. Co všechno je obraz, jak jej vnímali naši předci a co znamená pro současný digitální svět? Zjišťovali jsme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Další čtyři roky zřejmě povede Akademii věd ČR její dosavadní šéfka Eva Zažímalová. Dnes ji jako kandidátku na budoucího předsedu zvolili členové Akademického sněmu AV ČR. Její kandidaturu ještě projedná vláda a jmenovat by ji měl prezident republiky. Volba kandidáta na jmenování předsedou Akademie věd ČR pro funkční období 2021–2025 byla jedním z hlavních bodů LVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR, které se dnes poprvé v historii konalo online.

Dostanou-li se nebezpečné mikroorganismy či viry na povrch speciálního papíru, je po nich do půl hodiny veta. Umožňuje to unikátní komplex kovů, který objevili vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR ve spolupráci s průmyslovým sektorem. Technologie již nyní nachází uplatnění při výrobě antibakteriálních bankovek, zabránit šíření nákazy by mohla i ve zdravotnických zařízeních.

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR pomáhají i v druhé vlně koronavirové nákazy. V tomto článku naleznete stručný seznam pouze některých z mnoha aktivit AV ČR v této oblasti. Aktuality řadíme podle data. Podrobnější informace naleznete po kliknutí na jednotlivé odkazy. Více rovněž na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.