V hutných výkladech tato publikace zprostředkovává základní teorie a teoretiky vyprávění, kteří se s touto kategorií vypravěče ve 20. století pokoušeli vypořádat. Analýza vývojového chápání pojmu vypravěč přitom v knize plynule přechází do oblasti zvažování příbuzných relevantních kategorií, které ovlivňují čtenářské rozumění vyprávění a skrývají se za centrální otázkou této rozsáhlé studie: Jak je generován význam?
Previous
Next
Konference o bratrech Čapcích
JIŘÍ POLÁČEK
Spisovatelská jubilea bývají často podnětem k pořádání literárních konferencí, což platí též o výročích...
Akt (ne)víry
VERONIKA KOŠNAROVÁ
Miroslav Olšovský (1970) v literatuře rozhodně není žádným nováčkem. V minulosti vydal básnické sbírky...
Česká literatura přes železnou oponu
KAREL KOMÁREK
Teprve z ediční zprávy na s. 470 a stručně ještě z textu na obálce se čtenář dozví, co kniha obsahuje (titul...