Povrchová těžba hnědého uhlí znamená značný zásah do přírodního prostředí. K zahlazení napáchaných škod se využívá hydrická varianta rekultivací, kdy z lomů vznikají jezera. V těchto jezerech navrhujeme realizovat typologicky korektní rybí obsádky síhového typu. V příspěvku pak popisujeme výhody těchto obsádek ve vazbě na udržení vysoké kvality vody vzniklých jezer i jejich socioekonomický rozvoj.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Open-cast mining of brown coal has a significant impact on the natural environment. The hydric method of reclamation, when lakes are formed, is used to mitigate the damage caused. We propose to implement typologically correct whitefish stocks in these lakes and describe the advantages of these stocks in relation to maintaining the water quality of the lakes and their socio-economic development.
-
Letecký pohled na jezero Medard v průběhu napouštění, které probíhalo mezi lety 2008–16. V prvních dvou letech bylo realizováno samovolným nastoupáním vody po ukončení čerpání důlní vody přímo z dolu. Od r. 2010 projekt přešel do fáze napouštění z řeky Ohře, jež se provádělo pouze v období s odpovídající kvalitou vody a tehdy, pokud to stav vody v řece umožňoval. V pozadí město Sokolov. Foto P. Znachor
-
Příbřežní zóna jezera Milada, vytvořeného v těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, je bohatě zarostlá emerzní makrovegetací (koření ve dně, ale nadzemní části vyrůstají nad hladinu). Foto J. Peterka
-
Charakteristická šroubovice jikerného pásu okouna říčního (Perca fluviatilis) zavěšená na zatopené vegetaci dokazuje úspěšné tření tohoto druhu v podmínkách jezera Most. Jezero vzniklo jako projekt rekultivace v místě bývalého hnědouhelného dolu Ležáky. Foto J. Peterka
-
Znázornění hlavních rozdílů mezi eutrofní přehradní nádrží (vlevo) a oligotrofním důlním jezerem (vpravo). Pro zjednodušení procesů jsou srovnávány rozlohou a hloubkou stejně velká vodní tělesa. Značná rozloha povodí s množstvím sídel a zemědělské činnosti má u přehradních nádrží za následek silné zatížení živinami. Omezená průhlednost vody daná rozvojem fytoplanktonu způsobuje prohřívání a následně rozmíchávání pouze úzké horní vrstvy vody (epilimnetická vrstva, její mocnost většinou maximálně do 5 m oproti i více než 10 m u důlních jezer – viz elipsy na obr.). Pod touto větrem rozmíchávanou vrstvou se stabilní a vysokou teplotou během vegetační sezony se nachází vrstva vysoká většinou 1–3 m (metalimnetická), ve které teplota rychle poklesne, a pod ní již začíná vrstva vody, kde směrem ke dnu klesá teplota sice pomalu, ale k nízkým hodnotám, stejně jako množství kyslíku, přičemž v letních měsících jsou typické stavy dokonce bez kyslíku (anoxické). To má samozřejmě zásadní dopad na rozmístění ryb. V živinami bohatých podmínkách přehradních nádrží převládají kaprovité ryby s preferencí vyšších teplot a následkem absence kyslíku v hlubších vrstvách se naprostá většina ryb vyskytuje pouze v horní epilimnetické vrstvě. Příbřežní partie jsou navíc v důsledku kolísání vodní hladiny většinou značně degradované a i kvůli nízké průhlednosti zpravidla zcela bez vodních makrofyt. Koloběh živin probíhá převážně v pelagickém potravním řetězci. Naproti tomu důlní jezera s relativně malým povodím, a tudíž omezeným přísunem vody s živinami, mají nízkou úživnost a charakteristicky vysokou průhlednost. Proto v nich dochází k bohatému rozvoji ponořené (submerzní) makrovegetace, která váže významné množství živin. Koloběh živin probíhá převážně v litorálním potravním řetězci. Pokud jsou realizovány systémy s chladnomilnými druhy ryb, tedy síhy, jde jejich výskyt typicky až do nejhlubších vrstev, neboť důlní jezera netrpí kyslíkovými deficity. Orig. Z. Sajdlová
-
Hodnocení rybího společenstva metodou komplexního průzkumu spočívá v získání vzorků ze všech podstatných habitatů jezera různými lovnými prostředky – základem je vždy sonarový průzkum a odlovy tenatovými sítěmi, doplněné většinou i odlovy sítěmi zátahovými a vlečnými nebo o elektrolovy, a v odhadu složení rybí obsádky váženým způsobem s použitím relativní významnosti jednotlivých stanovišť a relativní početnosti nebo biomasy ryb v těchto stanovištích. Znázornění široké palety metod (také odlovy košelkovými sítěmi, přímé vizuální pozorování nebo dálkově ovládanými kamerami, analýzy environmentální DNA) používaných skupinou FishEcU na oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Orig. Z. Sajdlová
-
Typologie středoevropských jezer podle složení biomasy ichtyocenóz. Upraveno s použitím výsledků pracovní skupiny Lake Fish Monitoring Group (Kubečka a Peterka 2009)
-
Jedinec sumce velkého (Silurus glanis) odpočívající v zatopeném keři v jezeře Most. Na jednotlivých větvích jsou patrné shluky mlže slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha), v České republice nepůvodního a velmi účinného filtrátora vody. Foto J. Peterka
-
Značně strukturovaná příbřežní zóna jezera Most s bohatými porosty submerzní makrovegetace. V důlních jezerech s vysokou průhledností vody se s makrofyty setkáváme do hloubek i přes 10 m. Foto J. Peterka
-
Průzkumné plavidlo Ota Oliva, pojmenované po jednom z předních evropských ichtyologů a zakladateli moderní české ichtyologie (prof. RNDr. O. Oliva, CSc., 1926–1994; blíže o něm také v Živě 2013, 6: CXX–CXXI), používané k hydroakustickým průzkumům rybí obsádky velkých vodních útvarů. V přední části plavidla jsou vidět echolotové vysílače vytažené nad vodní hladinu. Foto J. Peterka
-
Zpracování úlovku na jezeře Medard, dřívějšího lomu Medard-Libík. Každá ryba je změřena, zvážena, určena do druhu a zjištěno její pohlaví. U daného množství jedinců se odebírají vzorky potravy a šupin k určení stáří. Foto J. Peterka
-
Kapitální úlovek štiky obecné (Esox lucius) chycený pomocí elektrolovné lodě. Jde o predátora s typicky denní aktivitou, vázaného na bohatě strukturovaná příbřežní stanoviště, kde v klidu číhá na svou kořist. Foto J. Peterka