Antropogenní stanoviště jsou charakteristická vysokou mírou disturbancí, více méně častým managementem, nadbytkem živin a navíc přísunem diaspor. Lidská sídla a vegetace podél komunikací patří k nejvíce invadovaných stanovištím. Antropogenní stanoviště slouží jako druhotné biotopy pro původní druhy a stávají se tak novými centry biodiverzity. Zároveň jsou však i významným zdrojem výskytu nepůvodních druhů a poskytují jim prostor pro zdomácnění.
Použitá a citovaná literatura:
ČEPLOVÁ, Natálie; LOSOSOVÁ, Zdeňka; KALUSOVÁ, Veronika. Urban ornamental trees: a source of current invaders; a case study from a European City. Urban Ecosystems, 2017, 20.5: 1135-1140.
LOSOSOVÁ, Zdeňka. Diverzita rostlinných společenstev evropských měst. Zprávy České botanické společnosti, 2018, 53, Mater. XX: xxx–xxx. (v tisku).
LOSOSOVÁ, Zdeňka, et al. Native and alien floras in urban habitats: a comparison across 32 cities of central Europe. Global Ecology and Biogeography, 2012, 21.5: 545-555.
PERGL, Jan, et al. Dark side of the fence: ornamental plants as a source of wild-growing flora in the Czech Republic. Preslia, 2016, 88.2: 163-184.
SÁDLO, Jiří. Nepůvodní rostliny, neofyty, invazní druhy - a je to vůbec téma? Fórum ochrany přírody 2017, 3: 11-13.
Cities, towns, municipalities, villages, farmland, transport infrastructure and other human-altered landscapes, such as quarries, dumps and restored areas, are covered by an umbrella term – anthropogenic habitats. Such habitats are characterised by a high degree of disturbance, more or less regular management, high availability of nutrients and high propagule pressure, but they also include undisturbed successional stages without management. Such an environment is suitable for many introduced species. Horticulture, landscaping, agriculture, restoration and processing of imported commodities are associated with great numbers of intentionally and unintentionally introduced alien species. The more these species are introduced, the higher the probability that some of them will fit the conditions in the new region. The amount of diasporas is also important as it buffers the risk of random disappearance of new populations. For example the higher number of initial individuals increases the probability of survival over time and provides enough suitable partners for breeding.
