Horský charakter Brd dokládá výskyt řady druhů vodních živočichů, které se v České republice jinak vyskytují už jen v pohraničních horách. Které druhy to konkrétně jsou, silně závisí na pH vody. Ve střední části Brd jsou potoky většinou kyselé, v jižní často neutrální. V okrajových, nižších částech Brd jsou horské druhy nahrazovány více rozšířenými druhy nižších poloh. Díky absenci zdrojů odpadních vod mezi nimi nacházíme i druhy vzácné a ohrožené.
Citovaná a použitá literatura:
BISSELINK, Berny; DOLMAN, A. J. Precipitation recycling: Moisture sources over Europe using ERA-40 data. Journal of hydrometeorology, 2008, 9.5: 1073-1083.
BOJKOVÁ, Jindřiška, et al. Species loss of stoneflies (Plecoptera) in the Czech Republic during the 20th century. Freshwater Biology, 2012, 57.12: 2550-2567.
BRANDT, S. Anders. Classification of geomorphological effects downstream of dams. Catena, 2000, 40.4: 375-401.
CÍLEK, Václav. Střední Brdy. Ministerstvo zemědělství ČR, , Ministerstvo životního prostředí, ČSOP Příbram a Kancelář pro otázky ochrany přírody a krajiny Příbram, Příbram, 2005.
CÍLEK, Václav, et al. Voda a krajina: Kniha o životě s vodou a návratu k přirozené krajině. Praha: Dokořán, Praha, 2017.
ČÍŽKOVÁ, Hana; VLASÁKOVÁ, Libuše; KVĚT, Jan. Mokřady: ekologie, ochrana a udržitelné využívání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017. Episteme : edice Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Natura.
HARDEKOPF, David W., et al. Predicting long-term recovery of a strongly acidified stream using MAGIC and climate models (Litavka, Czech Republic). Hydrology and Earth System Sciences Discussions, 2008, 12.2: 479-490.
KOLÁŘ, Vojtěch, et al. Vodní brouci jako zrcadlo našeho hospodaření. Vodní hospodářství, 2018, 68.6: 6-11.
SCHÄR, Christoph, et al. The soil–precipitation feedback: A process study with a regional climate model. Journal of Climate, 1999, 12.3: 722-741.
SŁOWIK, Marcin, et al. Evolution of river planforms downstream of dams: Effect of dam construction or earlier human‐induced changes?. Earth Surface Processes and Landforms, 2018, 43.10: 2045-2063.
ŠTAMBERGOVÁ, Monika; SVOBODOVÁ, Jitka; KOZUBÍKOVÁ-BALCAROVÁ, Eva. Raci v České republice. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009. Metodika AOPK ČR.
Macrozoobenthic assemblages in tributaries in the Brdy Mountains (Central Bohemian Region) comprise mountain species. These are more widely distributed in the higher ranges bordering the Czech Republic and are strongly pH dependent. In the central section of the Brdy Mountains, the streams are mostly acidic, whereas in the southern part they are often circum-neutral. At the border, mountain species are replaced by low-altitude representatives. Rare and endangered organisms are present due to the absence of water pollution sources.
-
Albrechtický potok v nadmořské výšce 630 m s průzračnou vodou a velkou pokryvností mechorostů, obklopený smrkovou monokulturou. Početný je zde kriticky ohrožený chrostík Oxyethira frici. Foto J. Dobiáš
-
Klabava nad Strašicemi v chráněné krajinné oblasti Brdy má místy charakter balvanité horské bystřiny, ale kvůli malé nadmořské výšce v ní vysloveně horské druhy bezobratlých nežijí. Foto J. Dobiáš
-
V Závišínském potoce (595 m n. m.) byl nalezen nejvyšší počet horských druhů v tocích s téměř neutrálním pH, např. pošvatka Isoperla goertzi na své jediné brdské lokalitě. Koryto je mělké, kameny porostlé mechorosty, které vyhledává chrostík Ptilocolepus granulatus, smáčené kameny obývá kalužnatka Thaumalea sp. Foto I. Skála
-
Larva jepice Ameletus inopinatus. Délka těla 8 mm. Larva má lupínkovité žábry po stranách zadečku a dva štěty a paštět na jeho konci. Význačný horský druh, v ČR se obvykle vyskytuje v nadmořské výšce nad 750 m. V Brdech zjištěn jen v Třítrubeckém potoce ve výšce 570 m n. m. Foto I. Skála
-
Larva jepice Ameletus inopinatus – čelisti nesou na okrajích řadu hřebínků dlouhých 80 µm, které slouží jako hrabičky při sběru detritu a řas. Foto I. Skála
-
Larva chrostíka Oxyethira sp. v průsvitné kožovité schránce (délka 3 mm). S největší pravděpodobností jde o kriticky ohrožený druh O. frici, podle dospělce nalezeného na stejné lokalitě. Larvy rodu Oxyethira jsou v některých potocích středních Brd velmi početné. Foto I. Skála
-
Hlava larvy pakomára Cricotopus pulchripes v mikroskopickém preparátu. Měkké tkáně byly odstraněny hydroxidem draselným. Hlava je dlouhá 0,6 mm, celá larva 6 mm. Ve střední ose vidíme vpředu horní pysk a za ním nápadný tmavý spodní pysk, po stranách vpředu tmavá kusadla. Larvy se živí hlavně detritem a řasami. Horský druh, v ČR známý dosud jen z okolí šumavských jezer; ve vyšších polohách středních Brd častý. Foto I. Skála
-
Čelní pohled na larvu chrostíka Lithax niger. Odspodu je vidět hlava, předo- a středohruď. Šířka hrudi dosahuje 2 mm. Zadeček je měkký, ukrytý v trubicovité schránce o délce 10 mm, slepené ze zrnek písku a po obou stranách s přilepenými řadami velkých kamínků. Živí se detritem a řasami, které seškrabuje z kamenů. Foto I. Skála
-
Larva chrostíka Ptilocolepus granulatus je dlouhá 6 mm a staví si přenosnou schránku z lístků játrovek. V ČR žije lokálně v horách, především v pramenných úsecích potoků s mechorosty, např. na Šumavě a v Jizerských horách, na Moravě jen v Moravskoslezských Beskydech. Foto I. Skála
-
Larva chrostíka Ptilocolepus granulatus si staví přenosnou schránku z lístků játrovek. Foto I. Skála
-
Dospělý samec pošvatky Diura bicaudata s délkou těla 14 mm. Samci mají křídla zakrnělá, samice vyvinutá. Larvy jsou dravé. Hojný horský druh v Brdech a pohraničních horách ČR. Foto I. Skála
-
Vodule Hygrobates norvegicus. Foto J. Špaček
-
Larva pakomára Eukiefferiella ancyla na spodní straně plže kamomila říčního (Ancylus fluviatilis). Po obvodu je vidět okraj typické čepičkovité schránky kamomila, uprostřed jeho noha, kterou se drží na kamenech. Mezi spodním okrajem schránky a nohou je larva pakomára, která žije výhradně v plášťové dutině kamomila. Larva dlouhá 2 mm má hnědou hlavu, světlou hruď a do fialova zbarvený zadeček. Foto I. Skála