Příkladem spojení kulturně a historicky podmíněné biodiverzity jsou historické parky a zahrady se svým specifickým vývojem a proměnami v čase. V České republice se nachází nemalý počet zahrad a parků významných z hlediska jejich přírodních hodnot, jde především o věkovité stromy, staré kultivary, kompozice vegetačních struktur, jejichž podobu dokládá jak historické založení, tak pozdější vývoj zahrnující širokou škálu přístupů od stálé kontinuity údržby, přes pozvolný zánik opuštěním a zarůstáním, až po celkovou likvidaci areálu. Vzniká tak pestrá škála stanovišť od antropických po novodobou divočinu. Jako vhodné vnímáme propojení kulturních hodnot památek zahradního umění s přírodními biotopy a přirozené zasazení parkové vegetace do krajinného kontextu tak, jak se s tím setkáváme u nejcennějších objektů (např. Průhonice, Terčino údolí u Nových Hradů, Petrohrad, Červený Dvůr u Chvalšin, Kačina apod.).

K dalšímu čtení v Živě

Vřeckovýtrusná zkáza jasanů (2014, 1)

Průhonická botanická zahrada na Chotobuzi (2015, 3)

Invaze – monotematické číslo Živy (2018, 5)

Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.

Biocultural diversity is associated with biodiversity conditioned by cultural and historical development. Examples of such connections are the manor parks and gardens with their specific changes over time. In the Czech Republic, there is a large number of gardens and parks important in terms of natural values, such as veteran or memorial trees, old cultivars and vegetation compositions. Their historical foundation was evidenced by permanent continuity of maintenance, gradual extinction, or overall abandonment. This creates a diverse range of habitats from anthropic to modern wilderness. We perceive a connection between cultural values with natural habitats and the natural placement of park vegetation in the landscape context.