Adaptivní imunita je charakteristickým rysem čelistnatých obratlovců (Gnathostomata). Imunitní odpověď je kontrolována produkty genů MHC (u lidí nazývaných HLA). Každý jedinec (kromě jednovaječných dvojčat) má na svých jaderných buňkách jedinečnou sadu proteinů MHC (histokompatibilitních antigenů). Imunologické rozdíly mezi odlišnými jedinci jsou hlavní příčinou selhání transplantací orgánů. Avšak skutečnou úlohou proteinů MHC je kontrola selekce T lymfocytů a předkládání antigenů těmto buňkám. Tak hrají MHC významnou úlohu v obraně proti infekci, nádorům i autoimunitním chorobám.
Adaptive immunity is a characteristic feature of jawed vertebrates (Gnathostomata). Immune response is controlled by MHC (Major Histocompatibility Complex) gene products (in humans termed HLA). Each individual (except for monozygotic twins) expresses a unique set of MHC proteins, the histocompatibility antigens, on its nucleated cells. These immunological differences among various individuals represent the main cause of failure in organ transplantation. However, the actual role of MHC proteins is to control selection of T lymphocyte subpopulations and to present them with foreign antigens. Therefore they play an important role in anti-infectious defence and protection against cancer, as well as in autoimmune diseases.
Předkládání antigenu: 1 – rozpoznání mikrobů pomocí buněčných receptorů TLR (Toll-Like Receptors, Živa 2010, 2: 50–52) a dalších receptorů přirozené imunity; 2 – příprava antigenních peptidů z mikrobů; 3 – transport peptidů navázaných na molekuly MHC na povrch předkládající buňky; 4 – specifické
rozpoznání antigenu receptorem TCR
(T-Cell Receptor) na T lymfocytu. Vznik klonu z reaktivního T lymfocytu a generování specifické imunitní odpovědi.
Blíže v textu. Orig. I. Trebichavský / © Orig. I. Trebichavský
