Prespanské jezero v Severní Makedonii je považováno za přírodní ráj s významnými botanickými, zoologickými i krajinářskými prvky. V roce 2017 v něm byla znovu nalezena velmi vzácná vodní masožravá rostlina aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa). Článek popisuje hydrobotaniku jezera s důrazem na výskyt aldrovandky v rákosinách jezera.
Citovaná a použitá literatura:
ADAMEC, Lubomír. Biological flora of Central Europe: Aldrovanda vesiculosa L. Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics, 2018, 35: 8-21.
ANGELOVA, Natalija, et al. Conservation Action Plan for Reedbeds in the Prespa Lakes Watershed. UNDP/GEF project ‘Integrated ecosystem management in the Prespa lakes basin’, 2014.
JOVANOVSKA, Daniela, et al. Rediscovery of Aldrovanda vesiculosa L. and new data on its distribution in the Republic of Macedonia. Acta Musei Macedonici Scientiarum Naturalium, 2017, 20.1: 31-39.
WAGNER, Bernd; WILKE, Thomas. Preface „Evolutionary and geological history of the Balkan lakes Ohrid and Prespa“. Biogeosciences, 2011, 8.4: 995-998.
Lake Prespa in Northern Macedonia is considered a natural paradise with substantial botanical and zoological elements. In 2017, a very rare aquatic carnivorous species the Waterwheel Plant (Aldrovanda vesiculosa) was re-discovered there. This paper describes hydrobotanical relations in the lake with the emphasis on the occurrence of A. vesiculosa in reed stands.
-
Typický ranní pohled na Prespanské jezero s rybářskými loďkami z pláže na severozápadním pobřeží v obci Oteševo. Makedonie. Foto L. Adamec
-
Strmé západní pobřeží jezera neumožňuje vytvoření rozsáhlejších rákosin. Na břehu jsou dominantní porosty vrb. Foto L. Adamec
-
Pohled do nitra mělkých rákosin na severním břehu u obce Sirhan při hledání aldrovandky měchýřkaté (Aldrovanda vesiculosa). Dominantami jsou zde orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) a o. širokolistý (T. latifolia), na hladině se hojně vyskytuje voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a nepukalka vzplývající (Salvinia natans). Toto prostředí vyhledává několik druhů agresivních pijavek. Foto L. Adamec
-
Severozápadní pobřeží se skrývá za širokým pásem rákosin. Blíže jezeru zóna zaplavených rákosin, dále od jezera neproniknutelných sušších rákosin s podílem robustního ostružiníku (Rubus spp.). Foto L. Adamec
-
Typické stanoviště aldrovandky měchýřkaté v mělkých řídkých rákosinách na severním pobřeží u obce Dolne Perovo. Pás rákosin je zde široký asi 400 m a druh by se mohl vyskytovat na desítkách hektarů v podobném porostu. Foto L. Adamec
-
Mnohohektarové porosty stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum) v hloubce asi 1,5–3 m se vyskytují pouze na severním břehu jezera, kde jsou rákosinami chráněny proti vlnobití. Foto L. Adamec
-
Vysychající stanoviště aldrovandky na samém okraji rákosin, které byly eutrofizovány hnojivy používanými na zemědělských plochách blízké vesnice Asamati. Foto L. Adamec
-
Říčka Golema na severním pobřeží před vtokem do jezera vytváří rozsáhlou, neproniknutelnou, zazemňující se rákosovou nivu s hlubokými tůněmi s posledními zbytky populace leknínu bílého (Nymphaea alba). Foto L. Adamec
-
Odpadní jáma na kraji pláže ve vsi Nakolec na východním břehu hostila bohaté společenstvo s nejméně 25 druhy vodních rostlin včetně aldrovandky měchýřkaté. Foto L. Adamec