Otázka, co určuje dobu kvetení a jaký podnět nastoluje program generativního vývoje, byla nastolena již na konci 19. stol. Na počátku 20. stol. byly identifikovány dva primární signály kvetení – fotoperiodismus a jarovizace. Záhy se také ukázalo, že příjem a realizace fotoperiodického signálu jsou prostorově odděleny a že tedy musí existovat nějaký posel, který signál přenáší. Od 30. let 20. stol. se předpokládal hormonální charakter květního posla – florigenu, jehož hledání určovalo po následujících 70 let hlavní zaměření výzkumu.


Čajlachjan M. Ch. (1937): Gormonalnaja teorija razvitija rastěnij. Izd. AN SSSR., Nauka, Moskva
Garner W. W. a Allard H. A. (1920):Flowering and fruiting of plants as controled by length of day. U.S. Dept. Agr. Yearbook

The question regarding what determines the flowering period and what initiates the programme of generative development was already put at the end of the 19th century. At the beginning of the 20th century, two primary flowering signals were identified – photoperiodicity and vernalization. It was also discovered that the reception and fulfilment of a photoperiodical signal are separated in space and therefore that certain messenger transmitting signals exist. Since the 1930s, the hormonal character of this flowering messenger has been anticipated, the search for which influenced research programmes over the next 70 years.