Program 2020

Dokument studentů oboru Multimediální techniky na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě propojuje největší český dalekohled s největším českým astronomem Lubošem Perkem. Není tedy náhodou, že je tento dvoumetrový dalekohled pojmenován právě po našem hlavním protagonistovi. Doc. Luboš Perek se do dějin nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.

Celovečerní dokument o životě nejznámějšího českého astronoma Jiřího Grygara natočili studenti oboru Multimediální techniky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Více než rok stínovali život Jiřího Grygara, českého astrofyzika, popularizátora vědy a vášnivého cyklisty.

Uprostřed pralesa v Papui Nové Guineji stojí vysoký jeřáb. Umístit tak obrovský stroj do centra divočiny, ke které nevede ani pořádná příjezdová cesta, není jednoduché, ale vědecký příslib, který jeřáb nese, stojí za všechna příkoří. O neobvyklou stavbu se zasloužil český biolog prof. Vojtěch Novotný působící ve výzkumném centru Binatang v provincii Madang.

Magnetické bouře, změny klimatu, extrémní sucha, bleskové povodně, sesuvy, seismická aktivita či vulkanická činnost. To vše čím dál tím častěji ovlivňuje životy lidí, i zde v České republice. Je vůbec možné těmto jevům předcházet, předpovídat je? Je možné úplně odstranit či alespoň redukovat jejich ničivé následky? Jak? Kdo se u nás zabývá výzkumem těchto jevů? Cyklus populárně-vědeckých dokumentárních filmů Tiché hrozby odpoví na všechny tyto otázky a představí veřejnosti srozumitelnou formou některé nebezpečné jevy. Pětidílný cyklus připravuje v rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR.

Dokument zachytil příběh družice Magion, která v roce 1978 po mnohaletém úsilí vzlétla na oběžnou dráhu Země. S myšlenkou přišli inženýři Pavel Tříska a Jaroslav Vojta po cestě z Geofyzikálního ústavu AV ČR do Ruska. Při sestavování družice, na jejíž výrobě se podíleli, si uvědomili, že by závaží vyvažující těžiště družice mohli nahradit stejně těžkým přístrojem, který by dokázal získat více údajů z cesty družice vesmírem. Nápad však musel nejdříve projít úředním schválením a získat patřičná povolení. Následovala vleklá a nelehká práce na projektu, který je významnou českou stopou ve vědeckých objevech.

Čeští badatelé vymýšlejí přístroje a zkoumají na Špicberkách nejnepatrnější pohyby horských masivů. Jsou schopni předpovědět i strašlivě ničivá zemětřesení, jako bylo například to v Japonsku v roce 2011.
Daleko na arktický sever se každoročně vydává skupina českých geologů z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Jejich cílem je Hornsund. Nejjižnější zátoka ostrova Západní Špicberky, kde vědci už 6 let pomocí unikátního přístroje pravidelně monitorují pohyby země a mapují dosud neprozkoumaný terén, který byl dříve hluboko pod ledem. Na svou poslední expedici za polární kruh se badatelé Josef, Honza, Filip a Miloš rozhodli přizvat i dva filmaře.

Obyvatelé západních Čech se čas od času setkávají s otřesy země. Jedná se o pozůstatky vulkanické činnosti, která se projevuje zemětřesnými roji. K nejsilnějšímu zemětřesení za posledních 100 let došlo v roce 1985 a místní obyvatelé jej mají stále v živé paměti. Od tohoto roku také Geofyzikální ústav AV ČR zemětřesení sleduje pomocí nově vybudované seismické sítě Webnet.

Ohlédněte se společně s námi za seriálem Lovci záhad, na kterém v minulosti spolupracovali i naši odborníci z Akademie věd. V díle Tajemné nebe nad námi se Marek snaží alespoň na chvíli vymanit z ruchu velkoměsta, a tak plánuje strávit čas ve volné přírodě. Aby se však na nocování v lese lépe připravil, potřebuje znát, jaké bude počasí. Jak počasí měří vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd z meteostanice na Milešovce? Jak vzniká tornádo? Jak lze dostat mrak do obyčejné plastové láhve? Jak může Markovi pomoci projekt Medard Ústavu informatiky AV ČR, který se věnuje předpovědi počasí?