Objevy známého českého fyzika Tomáše Jungwirtha, kterých dosáhl společně se svým týmem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazují směr k mnohonásobně výkonnějším a rychlejším počítačům budoucnosti.
V časopise Nature Electronics popisují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy svůj nový experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Femtosekundu dělí od sekundy podobný počet řádů, jako je mezi sekundou a stářím vesmíru, tedy patnáct.
Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se rozhodující měrou podílel na vývoji nového magnetického materiálu s překvapivě jednoduchou krystalovou strukturou kuchyňské soli. Protože magnetizace je v tomto materiálu silně závislá na elektrickém poli, šel by použít v magnetických pamětech, spintronických a magnonických součástkách, řízených elektrickým polem.
Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zaujal svět svým objevem Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
V článku publikovaném v časopise Science Advances přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
Spintronika je rychle se rozvíjející obor s velkým vědeckým i aplikačním významem. Dlouhodobě se jí věnuje Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V rozhovoru pro GA ČR se podělil o zkušenosti z úspěšného projektu Centrum spintroniky, na němž se pod jeho vedením v letech 2014 - 2018 podílelo přes 20 vědců a studentů.
Spintronika se zabývá využitím kvantové vlastnosti elektronu – spinu – pro vylepšení elektronických součástek. Typickým příkladem spintronické součástky je magnetoresistive random-access memory (MRAM), která slouží k ukládání dat v elektronických zařízeních.
Objevy týmu Tomáše Jungwirtha mohou vést k tisíckrát rychlejším počítačovým pamětem i první součástce, která hardwarově napodobí činnost lidského mozku
Objevy týmu Tomáše Jungwirtha mohou vést k tisíckrát rychlejším počítačovým pamětem i první součástce, která hardwarově napodobí činnost lidského mozku.
