Ve středu 17. října 2018 zemřel ve věku nedožitých 94 let dlouholetý ředitel Fyzikálního ústavu, spoluzakladatel laserových pracovišť v Československu a vášnivý vodák doc. Luděk Pekárek.
Fyzikální ústav Československé akademie věd (FÚ ČSAV) byl založen roku 1954. Již rok po jeho založení se z něj oddělil Ústav jaderné fyziky. Ředitelem Fyzikálního ústavu se hned poté stal Luděk Pekárek, který funkci vykonával až do roku 1972. Instituci provedl nelehkým počátečním obdobím, které bylo poznamenáno omezenými finančními prostředky a nedostatečným prostorovým zázemím. Pod jeho vedením se ústav do konce roku 1959 rozrostl na sto dvacet pracovníků rozmístěných v pěti pracovištích. V této době byla součástí ústavu několik let také stanice pro měření kosmického záření na Lomnickém štítě.
Na konci šedesátých let získal Fyzikální ústav díky úsilí Luďka Pekárka a Jana Kaczéra novou vlastní budovu v dnešním areálu Na Slovance. Vědecká práce na ústavu se následně rychle rozvíjela. Byly navazovány styky se zahraničními pracovišti, často za osobního přispění ředitele, kterým napomohlo i politické uvolnění v šedesátých letech. Mezi tématy studovanými v té době na ústavu byla například fyzika dielektrik, kovů, plazmatu nebo elementárních částic. Sám Luděk Pekárek zde zahájil výzkum nízkoteplotního plazmatu. Spolu s Václavem Krejčím patřil k prvním popularizátorům této problematiky i termojaderného výzkumu u nás. Na toto téma napsal populárně naučnou knihu Termonukleární energie. Dlouhodobě také vystupoval proti pavědám, například kritickými články o účinku elektromagnetického záření na zdraví člověka.
Luděk Pekárek byl v odborné práci všestranný fyzik nadaný po stránce teoretické i experimentální. Věnoval se fyzice plazmatu a ionizovaných prostředí, zejména ionizačním vlnám. Na Fyzikálním ústavu vedl Oddělení výbojů v plynech, předchůdce Oddělení plynových laserů a dnešních laserových pracovišť.
V období normalizace byla činnost ústavu podřízena politickým rozhodnutím. Celkem jej opustilo několik desítek pracovníků, někteří dobrovolně, někteří nuceně. Mnoho z nich následně zahájilo úspěšné kariéry v zahraničí. Styky se zahraničím byly omezeny. Politickému dohledu podléhalo i udělování vědeckých hodností. Rozpočet ústavu byl snížen. Po několika letech byl odvolán z ředitelské funkce i Luděk Pekárek. I nadále však v ústavu působil jako vědecký pracovník. Soustředil se na rozvoj laserového programu až do období sametové revoluce, čímž se významně zasloužil o rozvoj této vědecké oblasti ve Fyzikálním ústavu a tím také pomohl k vzniku současných špičkových laserových pracovišť v České republice. V porevolučních letech, již jako penzista, byl stále vědecky aktivní a zabýval se společně s Lukášem Jelínkem hygienou elektromagnetického záření ve Státním zdravotním ústavu.
Poslední rozloučení s Luďkem Pekárkem se uskutečnilo v pátek 26. října v Praze-Strašnicích.
R. Kříček, K. Rohlena, J. Kodymová, H. Turčičová