Jan Macháček o stáži Otevřená věda na ÚFE

Jan Macháček z Gymnázia Karla Sladkovského v Praze se přihlásil na stáž v rámci projektu Otevřená věda v roce 2019. Na ÚFE strávil téměř celý rok. Jak si vedl a co mu to přineslo? Přečtěte si následující rozhovor. Ptali jsme se v listopadu 2019.

Rozhovor se stážistou Janem 

Jak dlouho už jsi u nás na stáži? Je tohle Tvoje první stáž nebo už jsi nějakou absolvoval?
Na stáži jsem tu zhruba od začátku roku 2019. Toto je moje první a zatím jediná stáž, kterou jsem absolvoval.

Mohl bys představit stážový program, přes který ses k nám přihlásil?
Otevřená věda je program pořádaný Akademií věd ČR. Cílí na středoškolské studenty a umožňuje jim účast na celoročních stážích na různých ústavech a vědeckých pracovištích. Studenti nepotřebují žádnou speciální znalost v daném oboru, jde spíše o zájem a nadšení pro věc.

Jaké je téma Tvojí stáže, kdo je jejím školitelem a kde se stáž odehrává?
Téma mojí stáže je Polovodičové nanostruktury pro elektroniku a fotoniku pod vedením Jana Gryma, ale většinou pracuji s Hankou Faitovou na iontové litografii. Stáž se odehrává v Ústavu fotoniky a elektroniky na hlavní budově v Kobylisích, kde pracuji hlavně s elektronovým mikroskopem.

Proč ses na stáž přihlásil? Jaká byla Tvá očekávání?
Hlavní důvod, proč jsem se přihlásil, byl ten, že jsem chtěl zjistit, jak vůbec takové vědecké pracoviště vypadá, co všechno vědecká práce zahrnuje. A popravdě jsem ani nečekal, že budu na takovou stáž přijat, takže jsem žádná speciální očekávání neměl a ze všeho jsem byl přijemně překvapen. 

Jak vypadá Tvůj den v ÚFE?
Takový typický den vypadá tak, že přijdu rovnou ze školy, zhruba v půl třetí, a Hanka už má většinou připravenou nebo rozdělanou nějakou práci dole na mikroskopu. Při iontové litografii se často stává, že se nějak nastaví parametry a mikroskop třeba půl hodiny sám dělá zadanou práci, takže to si většinou jdeme udělat do kanceláře čaj. Pak se vrátíme, zkontrolujeme jestli všechno proběhlo v pořádku a pokračujeme v práci, zase zadáme parametry a takhle to třeba i několikrát opakujeme. Pak se večer rozloučíme a já odcházím domů s pocitem dobře odvedené práce, pokud se mi nějakým zázrakem povedlo neudělat ani jednu chybu (což se zas tak často nestává).

Co na projektu, na kterém pracuješ, považuješ za nejzajímavější, případně jakých úspěchů jsi dosáhl?
Nejzajímavější pro mě je to, že při práci s nanomateriály se mi často stává, že zapomenu, že ten vzorek skutečně existuje. Většinu práce totiž provádím na elektronovém mikroskopu skrze počítač a monitor a mě se často stane, že prostě zapomenu na to, že v tom mikroskopu něco je, že to není jen obrázek na monitoru, ale skutečná věc. A potom vytáhnu vzorek z mikroskopu a nemůžu uvěřit, že na tom malém plíšku jsou všechny ty věci, na které jsem se předtím díval.

Co Ti stáž na ÚFE nejvíce dala a co vzala? :-)
To nejdůležitější, co jsem si ze stáže odnesl, jsou podle mě zkušenosti. Hlavně jsem se seznámil s tím, jak vypadá vědecká práce a vědecké pracoviště, že věda není nějaký tajemný kult bílých plášťů, ale ve skutečnosti celkem normální práce, kterou s dostatečným odhodláním a zájmem můžou dělat i obyčejní smrtelníci, jako třeba já.

Janovi děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve studiu a další vědecké práci!