Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Mnoho fází plynu v centru galaxie Centaurus A
Prostředí galaktických jader nabízejí nespočet možností pro studium vztahů mezi plynem, prachem, hvězdami a extrémním prostředím v okolí černé veledíry. Pozorování jádra blízké galaxie Centaurus A ukazují, že v této oblasti se vyskytují oblasti horkého a chladného plynu prakticky současně v těsném kontaktu. Tato skutečnost si ale zaslouží vysvětlení.
Maximum meteorického roje Geminidy 13. /14. prosince
Noc z neděle 13. na pondělí 14. prosince bude stát za to. Země kolem druhé hodiny ranní proletí (maximum v 1:50 SEČ) nejhustší částí meteorického roje Geminidy. Během pouhé hodiny tak budete moci zahlédnout až několik desítek různě jasných "padajících hvězd" - meteorů. K pozorování v tomto roce nastávají ideální podmínky - maximum roje vychází na noc a svým svitem nebude rušit Měsíc, který je v ten den v novu.
Cena Františka Nušla za rok 2020 pro Petra Hadravu z Astronomického ústavu AV ČR
Česká astronomická společnost udělila za přínos české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2020 známému českému astronomovi a historikovi astronomie doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabývá stelární a relativistickou astrofyzikou, především observační spektroskopií dvojhvězd a teorií přenosu záření, a také historií astronomie.
Stane se to 21. prosince za soumraku. Dostáváme řadu dotazů, jestli budeme pořádat veřejné pozorování. A my to ještě nevíme, kvůli stále trvajícím epidemickým opatřením. Sledujte náš web a facebook, budeme včas informovat.
Výjimečná konjunkce Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020
Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!
Na čem pracujeme: Studium jednoho z nejjasnějších bolidů ze satelitních pozorování jeho stopy
O pozorováních, určování drah bolidů a nálezech meteoritů pocházejících z Oddělení meziplanetární hmoty ASU bychom mohli v tomto seriálu psát pravidelně. Dnešní zpráva bude ale jiná. Informace o bolidu z prosince roku 2018 totiž nepocházejí z pozemní bolidové sítě, ale z kosmických družic určených pro dálkový průzkum Země.
Přednáška Event Horizon Telescope a první fotografie černé díry
Zveme vás na online přednášku na téma fotografie první černé díry. Koná se 30. listopadu od 19 hodin online. Na přednášku je třeba se registrovat. Úvodní slovo a následnou diskuzi povede ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas.
Nabízíme tři přednášky o různých tématech astronomického výzkumu a zúčastnit se můžete i "Dotazovny" na téma exoplanet a jejich výzkumu nejen na hvězdárně v Ondřejově v pátek od 18 hodin. Náš program je součástí Noci vědců v České republice - celý program na www.nocvedcu.cz.
Česká stopa ve vesmíru v pořadu České televize Hyde Park Civilizace. Vystupují Jiří Svoboda (Astronomický ústav AV ČR, koordinátor programu Vesmír pro lidstvo), Petr Kapoun (S.A.B. Aerospace), Daniel Štefl (HULD), Jan Kolmaš (před založením vlastního kosmického startupu pracoval v operačním centru ESA).
Jasný a velmi dlouhý bolid časně ráno 19. listopadu 2020 nad Střední Evropou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
V časných ranních hodinách ve čtvrtek 19. listopadu 2020 krátce po tři čtvrtě na pět ráno středoevropského času ozářil rozsáhlé území České republiky, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor - bolid. Na velké části jak našeho území, tak i okolních států, kde tento dlouhý a jasný bolid letěl, bylo tou dobou jasno, a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu (obě strany Šumavy a především středního Rakouska) se jednalo o zcela mimořádný zážitek. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na většině stanic a navíc hlavně těch nejbližších k jeho atmosférické dráze. Díky těmto fotografickým a video záznamům celkem z 11 stanic bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i velmi dobré informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by měl relativně velký počet úlomků původního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně tento čtvrtek ráno došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Vědci ze Slunečního oddělení - Juraj Lörinčík a docent Jaroslav Dudík - se podíleli na potenciálním objevu nového zdroje slunečního větru v ukotveních erupčního filamentu.
Na čem pracujeme: Epizodický závan slunečního větru z koronálního ztmavnutí po erupci filamentu
Koronální výrony hmoty jsou celým komplexem jevů pozorovaných napříč elektromagnetickým spektrem. Juraj Lörinčík z ASU a jeho kolegové pozorovali přetrvávající tok hmoty z přechodné koronální díry vzniklé po erupci filamentu. Je to poprvé co odborníci získali obrazové důkazy o původu závanů slunečního větru z takových oblastí.
Omlazující kúra uprostřed Galaxie. Proč „rudí obři“ vypadají jako mladé hvězdy?
„Navrhli jsme zajímavý mechanismus, který elegantně vysvětluje početní nerovnováhy jako důsledek jednoho procesu. Tuto hypotézu jsme podpořili výpočty a propracovaným teoretickým modelem,“ vysvětluje ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas. Na studii pracoval spolu s vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR, Centra pro teoretickou fyziku Polské akademie věd ve Varšavě a Fyzikálního ústavu na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem.
Zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů v Jizerských horách
Před týdnem jsme zveřejnili informaci o mimořádném bolidu nad Jizerskými horami. Nyní zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů. Ta je po systematickém hledání pracovníky Astronomického ústavu AV ČR v minulém týdnu z části prohledána, ale meteorit(y) se nepodařilo najít. Jedná se o mimořádně obtížný terén, podrobný popis je dále.
Děkujeme všem, kteří se včera večer dívali a ti, co to nestihli, se mohou podívat na záznam buďto na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR.
Jasný bolid v podvečer 8. listopadu 2020 nad Českou republikou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor - bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a několik náhodných svědků nám poslalo svá hlášení.
Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo, který náš ústav koordinuje. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 8.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti. Podívejte se na program.
Zveme vás na Den zavřených dveří v Oddělení galaxií a planetárních soustav na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR, který v rámci Týdne vědy a techniky proběhne v neděli 8. listopadu od 18:00 a bude trvat zhruba hodinu (v případě velkého zájmu prodloužíme). Budeme streamovat na facebooku "Astronomický ústav AV ČR".
Týden vědy a techniky pořádaný Akademií věd je v plném (onlinovém) proudu na www.tydenvedy.cz, ale filmy, které nabízí, jsou volně ke shlédnutí pouze do neděle. Nezapomeňte tedy na film Perkův dalekohled. Stačí otevřít web a dát Sledovat film. A pak se už jen pohodlně usadit a podívat se na největší český dalekohled a také do tváře jedné z nevýznamnějších osobností české a světové astronomie, nedávno zesnulému Luboši Perkovi, který se dožil neuvěřitelných 101 roků.
Na čem pracujeme: Wray 15-906: kandidát na modrou svítivou proměnnou
Některé typy hvězd považujeme za vzácné, pokud jich je v Galaxii známo jen pár reprezentantů stejného typu. Mezi ně patří i modré svítivé proměnné, kterých v celé Galaxii astronomové katalogizují pouhých sedmnáct. Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU se ve své práci velmi detailně věnovala hvězdě Wray 15-906, která by mohla být osmnáctou známou modrou svítivou proměnnou.
Na čem pracujeme: Hynou rudí obři v galaktickém centru?
Pozorování v infračerveném spektru ukázala, že v oblasti středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo jasných rudých obrů. Naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladých jasných hvězd. Pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vypracovali studii navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje. Článek vychází v tomto měsíci v časopise The Astrophysical Journal.
Na čem pracujeme: IRAS 13224-3809 – aktivní galaktické jádro v průběhu času
Aktivní galaktická jádra patří mezi exotické kosmické objekty, neboť se v jejich středu nachází černá veledíra. Současně jsou tyto objekty ideální laboratoří procesů v akrečních discích a také vhodnými cíli pro studia jevů obecné teorie relativity. A tak pokud je k dispozici unikátní sada pozorování umožňují dozvědět se o těchto objektech téměř všechny podstatné informace, byla by škoda je nevyužít, zejména pokud je v týmu k dispozici programový balík pro tyto účely velmi vhodný.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Měření velikosti korony supermasivních černých děr
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž třetí vám nyní představujeme.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Nový výbuch žluté hyperobří hvězdy ρ Cas – Astronomové sledují chvění umírající hvězdy
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž druhý vám nyní představujeme.
Na čem pracujeme: Mnoho fází plynu v centru galaxie Centaurus A
Prostředí galaktických jader nabízejí nespočet možností pro studium vztahů mezi plynem, prachem, hvězdami a extrémním prostředím v okolí černé veledíry. Pozorování jádra blízké galaxie Centaurus A ukazují, že v této oblasti se vyskytují oblasti horkého a chladného plynu prakticky současně v těsném kontaktu. Tato skutečnost si ale zaslouží vysvětlení.
Maximum meteorického roje Geminidy 13. /14. prosince
Noc z neděle 13. na pondělí 14. prosince bude stát za to. Země kolem druhé hodiny ranní proletí (maximum v 1:50 SEČ) nejhustší částí meteorického roje Geminidy. Během pouhé hodiny tak budete moci zahlédnout až několik desítek různě jasných "padajících hvězd" - meteorů. K pozorování v tomto roce nastávají ideální podmínky - maximum roje vychází na noc a svým svitem nebude rušit Měsíc, který je v ten den v novu.
Cena Františka Nušla za rok 2020 pro Petra Hadravu z Astronomického ústavu AV ČR
Česká astronomická společnost udělila za přínos české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2020 známému českému astronomovi a historikovi astronomie doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabývá stelární a relativistickou astrofyzikou, především observační spektroskopií dvojhvězd a teorií přenosu záření, a také historií astronomie.
Stane se to 21. prosince za soumraku. Dostáváme řadu dotazů, jestli budeme pořádat veřejné pozorování. A my to ještě nevíme, kvůli stále trvajícím epidemickým opatřením. Sledujte náš web a facebook, budeme včas informovat.
Výjimečná konjunkce Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020
Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!
Na čem pracujeme: Studium jednoho z nejjasnějších bolidů ze satelitních pozorování jeho stopy
O pozorováních, určování drah bolidů a nálezech meteoritů pocházejících z Oddělení meziplanetární hmoty ASU bychom mohli v tomto seriálu psát pravidelně. Dnešní zpráva bude ale jiná. Informace o bolidu z prosince roku 2018 totiž nepocházejí z pozemní bolidové sítě, ale z kosmických družic určených pro dálkový průzkum Země.
