Oddělení pro studium novověké racionality
- Hlavní směry výzkumu
- Specifické směry výzkumu
- Smlouvy o zahraniční spolupráci a zahraniční hostující badatelé
- Kontakt
Hlavní směry výzkumu v oddělení vycházejí z potřeb, jež jsou naléhavé pro celou českou filosofickou obec. Akademická obec celkově, obzvláště však obor filosofie, se jenom pomalu vzpamatovaly z dopadů minulého politického režimu, které se týkaly nejen omezení filosofického výzkumu a diskuse, ale i překladu a badatelského přístupu k filosofickým textům. Některé základní filosofické otázky nebyly diskutovány vůbec. Pokud o nich byla diskuse připuštěna, byla pokřivena ideologickými zřeteli. Cílem oddělení je znovu nastolit některé ze základních filosofických otázek a zapojit se do jejich diskuse s kolegy ve světě. Oddělení v tomto ohledu klade důraz na obecně přijímaný předpoklad, že významné směry současné filosofie (ať už racionalismus, empirismus, idealismus, pozitivismus či fenomenologie nebo teorie poznání, mysli, jazyka, hodnoty atd.) mají své počátky v novověké filosofii a že pochopení geneze těchto směrů je podstatné pro jejich vývoj do budoucna.
Tento důraz určuje jeden aspekt činnosti oddělení, který zůstane i nadále jeho důležitou součástí, tj. tvorba překladů základních děl novověké a současné filosofie. Mnohá z těchto děl česky nikdy nevyšla anebo vyšla v překladech, které jsou dnes už zastaralé. Odborné překlady slouží nejen našemu vlastnímu a obecnému filosofickému výzkumu, ale i kulturnímu rozvoji naší země a zvláště pak vysokým a středním školám. Filosoficky fundovaná diskuse, natož i výuka filosofie jsou obtížné, nejsou-li k dispozici texty v rodném jazyce. Je třeba dodat, že tvorbu překladů, které splňují náročné jazykové a odborné požadavky, nelze ponechat soukromému sektoru, ba ani filosofům, kteří jsou plně vytížení pedagogickou činností, protože překladatelská práce je náročná na čas a energii, a navíc často vyžaduje spolupráci lidí z různých oborů. Proto se domníváme, že právě v oblasti překladů základních filosofických děl má Akademie věd ČR jakožto instituce, která je celonárodní a primárně výzkumná, své nezastupitelné místo. V úzké návaznosti na překlady je i další služba, kterou členové oddělení ‒ jak jednotlivě, tak jako tým ‒ celé filosofické obci poskytují: jde o tvorbu příruček se sekundární literaturou a „průvodců" k základním dílům, myslitelům a otázkám novověké a současné filosofie a pořádání konferencí, které jim jsou věnovány.
Členové oddělení propojují svou překladatelskou činnost se svými filosofickými a badatelskými zájmy. Překlad je často prvním krokem k uvedení základních děl evropské filosofie do českého kontextu, jehož nedílnou součástí je i interpretace témat, o kterých texty pojednávají. A tato interpretace mnohdy přirozeným způsobem přechází ke sledování zkoumaných témat i mimo překládaný text nebo období, ve kterém vznikl. Výzkum jednotlivých členů oddělení bude i nadále pokrývat široké spektrum: kontinentální a britské myslitele od 17. století do současnosti (Descartes, britští empirikové, Montesquieu, Kant, Hegel, Fichte, Heidegger, Wittgenstein aj.) a oba způsoby současného filosofování: „fenomenologický" i „analytický" (povaha moderního subjektu, dialektika, filosofie common sense, filosofie mysli, etika a politická filosofie apod.). Členové oddělení mají prospěch i z toho, že jejich filosofické a badatelské zájmy se vzájemně překrývají, aniž by byly totožné. Díky tomu dochází nejenom k přirozené dělbě práce, ale i k vzájemnému doplňování dílčích pohledů. Za rozhodující faktor jak v současnosti, tak i pro další rozvoj oddělení považujeme navazování kontaktů s filosofy ze zahraničí. Tento kontakt se realizuje cestami do zahraničí, pozváním zahraničních kolegů do České republiky, a to nejenom na přednášky, konference a kolokvia, ale i k dlouhodobým pobytům ve Filosofickém ústavu s následným prohloubením vzájemné komunikace a tvorbou nových projektů a přátelství.
Německý idealismus
Martin Bojda, Holger Gutschmidt, Jiří Chotaš, Jindřich Karásek, Jan Kuneš
Výzkum tohoto týmu se soustřeďuje na Immanuela Kanta a německý idealismus jak pokud jde o ně samé, tak s ohledem na jejich přínos k současné filosofii. Bojda píše knihu o Schillerově estetice humanity (viz níže). Gutschmidt se snaží založit nový přístup k interpretaci Hegelovy „dialektiky“ (viz níže). Chotaš pracuje na několika článcích o Hegelově politické filosofii. Karásek píše knihu o Kantových analogiích zkušenosti. Kuneš se věnuje filosofii Immanuela Kanta a německého idealismu a jejich recepci v díle Martina Heideggera.
Granty:
- Bojda, M., 2019–2021 stipendium programu podpory postdoktorandů AV ČR (Projekt: Schillerova estetika humanity)
Projekt se zaměří na filosofická východiska tvorby Friedricha Schillera. Ukáže Schillera jako svébytného myslitele v dialogu s osvícenstvím a s německým idealismem, a to v synteticky pojaté monografii tvořící třetí díl autorovy volné tetralogie k myšlení tzv. výmarských klasiků (Herder, Goethe, Schiller, Wieland). U těchto myslitelů došlo k syntéze a revizi klíčových filosofémat osvícenského racionalismu ve vztahu k intelektuálnímu, citovému, náboženskému a sociálnímu životu člověka rodící se moderní (německé) občanské kultury. Jako genuinní odkaz tohoto okruhu filosoficky fundovaného myšlení je zkoumána samotná jeho integrálnost, předpoklady a struktury spojení teoretického, historického a básnického díla těchto učenců a literátů, kteří umožňují filosofii uchopit jako něco víc než singulární teoretickou disciplínu analytického rozumu. Schiller je kontextualizován především jako autor, který kromě teoretických pojednání řešil problémy morální filosofie (zejména v tehdy novátorském kantovském podání) na platformě divadla, jako základ dramatických konfliktů lidské přirozenosti. Nejen jako estetik měl Schiller veliký význam pro romantismus a idealismus.
- Gutschmidt, H. 2017-2022 Stipendium Jana Evangelisty Purkyně AV ČR (projekt: Od „života“ po „život ducha“. Kořeny Hegelovy teoretické filosofie v jenském období)
Cílem projektu je formulovat nový přístup k interpretaci Hegelovy „dialektiky“. Z velké části se soustřeďuje na analýzu textů Hegelova jenského období, ve kterém rozvinul svou ideu filosofického systému. Tyto spisy odhalují důležité prvky rané filosofické metody, jejích pomocí může být Hegelovo pozdní myšlení rekonstruováno úspěšněji než dosud. Obsahují rovněž klíčové ideje a záměry jeho filosofického systému. Analýza textů z tohoto období, včetně Fenomenologie ducha (1807), může vrhnout nové světlo nejen na vývoj Hegelovy filosofie, ale stát se příspěvkem k novému systematickému přístupu k Hegelovu myšlení.
Ústřední problémy novověké epistemologie
Petr Glombíček, Jakub Mihálik
Členové tohoto týmu pokračují ve svém předchozím výzkumu v oblastech teorie poznání, dějin moderní filosofie, filosofie vědy a mysli. Glombíček v současnosti zkoumá vývoj moderního pojmu zdravého rozumu (common sense) od jeho počátků v antice a filosofii 17. století k plnému rozvinutí ve století následujícím. Mihálik připravuje knihu o přístupu k vědomí v duchu russelliánského monismu, která se zaměří na vztah této metafyzické teorie k problému fenomenality uvědomění (viz níže).
Grant:
Mihálik, J. 2019-2022 Podpora Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (Projekt: Vědomí ve hmotném světě)
Třebaže subjektivní vědomí s jeho prožívanými kvalitami zjevně úzce souvisí s neurálními procesy v mozku, není jasné, jak ho tyto procesy mohou utvářet. Nespokojenost s fyzikalistickým paradigmatem, dominujícím filosofii 20. století, vedla k oživení zájmu o supra-fyzikalismus (russelliánský monismus), podle něhož hmota má fundamentální niterné, proto-mentální vlastnosti, které jsou relevantní pro vznik lidského vědomí. Cílem projektu je pomocí inovativní metodologie založené na pojmu fenomenality uvědomění (awareness phenomenology) identifikovat povahu těchto vlastností a nabídnout nový pohled na supra-fyzikalismus. Více informací o projektu: www.conmat.org
Moderní normativita
Marina Barabas, Hana Fořtová, Jiří Chotaš a Jakub Trnka
Výzkum tohoto týmu je zaměřen na oblast „praktické“ filosofie, etiku i politickou filosofii, se zvláštním zájmem o povahu normativity. Otázka „praktického rozumu“ je nedílně propojena s otázkou lidské identity, a to jak „vnitřní", ve vztahu k podstatě rozumu a emocí a jejich vzájemných vztahů, tak „vnější", tj. identity týkající se jednání a jiných forem lidské aktivity. Úvahy tohoto druhu vedou k otázkám po politické a právní legitimitě, vztahu mezi mocí a násilím, mezi dějinami a konvencemi, mezi jednotlivcem a společností a státem apod.
Barabas se zajímá o různé způsoby, jakými je hodnota (value) přítomna ve vnímání, myšlení a vůli. V současnosti pracuje na objevení se pojmu etična v antické řecké filosofii a v důsledku toho na proměně chápání pojmu morálního aktéra a pojmu jednání pomocí pojmu vůle; v nedávné době se zaměřila též na roli rozumu a zdůvodnění v liberálním a konzervativním pojetí politické autority. Fořtová se zabývá politickým myšlením J.-J. Rousseaua. Připravuje nový překlad jeho nejdůležitějších politických děl: O společenské smlouvě (1762), Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi (1755) a Návrh ústavy pro Korsiku (1764). Chotaš edituje příručku Dějiny politického myšlení: Novověk, do které přispěl několika hesly. Trnka píše knihu o českém filosofu Erazimu Kohákovi (viz níže).
Grant:
Jakub Trnka 2016–2020 Výzkumný grant Grantové agentury ČR (projekt: Filosofie Erazima Koháka)
Cílem projektu je vytvořit podrobnou a obsáhlou monografii o filosofii Erazima Koháka. Kohák bude zkoumán jak z historické perspektivy, totiž s ohledem na různé zdroje inspirace v západní a české filosofické tradici, tak z perspektivy systematické, totiž s důrazem na původní a svébytnou syntézu těchto motivů v jeho vlastní filosofii. Projekt zohlední nejen Kohákovy vlastní texty publikované v češtině a angličtině, ale i texty dosud nepublikované z jeho soukromého archivu.
Smlouvy o zahraniční spolupráci a hostující zahraniční badatelé
- mezinárodní síť Hegel’s Relevance. Research Institute for Culture, Cognition, History and Heritage of the Vrije Universiteit Amsterdam (Nizozemí), oblast spolupráce: Hegel
- Friedrich-Schiller-Universität Jena, Institut für Philosophie, Německo; oblast spolupráce: Hegel a německý idealismus
- Univerzita Pavla Josefa Šafárika, Košice – katedra filozofie a dejín filozofie, Slovensko; oblast spolupráce: klasická německá filosofie
- University of Hertfordshire. School of Humanities; oblast spolupráce: filosofie vědomí
2011 Holger Gutschmidt (Universität Göttingen)
2007 Christian Iber (Freie Universität Berlin)
Korespondenční adresa:
Oddělení pro studium novověké racionality
Filosofický ústav AV ČR, v.v.i.
Jilská 361/1, 110 00, Praha 1
Česká republika
Telefony:
+420 221 183 334 (Bojda, Fořtová, Gutschmidt, Chotaš, Karásek, Kuneš - místnost č. 318a)
+420 221 183 580 (Barabas, Glombíček, Mihálik - místnost č. 204a)
+420 221 183 331 (Trnka - místnost č. 209a)
+420 221 183 313 (Zátka - místnost č. 103a)
Fax:
+420 221 183 362 (Chotaš, Kuneš)
E-maily:
Marina Barabas Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Martin Bojda Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Matej Cíbik Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Hana Fořtová Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Petr Glombíček Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Holger Gutschmidt Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jiří Chotaš Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jindřich Karásek Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Kuneš Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jakub Mihálik Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jakub Trnka Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vlastimil Zátka Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (emeritus)
Mapa:
