Aktuality

  • Human enhacement a budoucnost

    11. 12. 2020

    Rozhovor o etice vylepšování člověka, technooptimismu, osobní identitě, singularitě, nesmrtelnosti, sexbotech i kybervojácích s Tomášem Hříbkem (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR) a Davidem Černým (Ústav státu a práva AV ČR). V podcastu časopisu Reflex.

  • Fenomén Střední Evropa

    11. 12. 2020

    Jak se v rakousko-habsburském rozkročení mezi Západem a Východem zrodil nový geopolitický a kulturní fenomén jménem Střední Evropa, se dočtete v článku Petra Hlaváčka (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) na Forum 24.

  • Otevřená věda 2020: Cenu poroty získal tým stážistů pod vedením Václava Žůrka

    10. 12. 2020

    Nadchnout mladé lidi pro vědu a ukázat jim, na čem se v Akademii věd ČR v současnosti pracuje, patří k hlavním cílům stáží pro talentované středoškolské studenty, které Akademie věd ČR pořádá pod hlavičkou Otevřené vědy. Výsledky svého bádání mladí vědci každoročně představují na závěrečné konferenci. Letos se uskutečnila online a zúčastnilo se jí 74 studentů. Cenu poroty pro oblast humanitních a společenských věd získal tým stážistů lektora Václava Žůrka z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR.

  • Role divadla v době společenských a politických krizí

    9. 12. 2020

    Na otázku, jakou roli hraje divadlo jako kulturní instituce v době společenských a politických krizí, odpovídali v pořadu Akcent na ČRo Vltava filosofka Alice Koubová (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR), divadelní výzkumnice a kritička Agata Adamiecka-Sitek a maďarský dramaturg a univerzitní profesor Lászlo Upor.


Baran
Pavel
Vedení ústavu a sekretariát ředitele Management of the Institute and Secretariat of the Director
104
+420 221 183 201
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
PhDr. / CSc.
Pozice:Position:
zástupce ředitele pro koncepční rozvoj deputy director

právě vychází

    • jak-trhy-vytlacuji-moralku

      Jak trhy vytlačují morálku

      Michael Sandel a kol.
      Filosofia
    • rehabilitovat-marxe

      "Rehabilitovat Marxe!"

      Jan Mervart, Jiří Růžička

      V druhé polovině padesátých let 20. století bylo stále více zřejmé, že stalinistickému modelu budování socialismu jako specifickému modernizačnímu projektu dochází dech.

      Tato skutečnost se projevila v řadě krizí, kterými jednotlivé země východního bloku procházely, silně však rezonovala rovněž v marxistickém myšlení. Československá stranická inteligence si začala uvědomovat, že problémem dne není oficiálně ohlašovaný přechod od socialismu ke komunismu, ale především reformulace celého projektu socialistické modernity. Poststalinští intelektuálové opustili schémata marxistické ortodoxie a zahájili hledání nových interpretací (nejen) Marxových spisů, jež by poskytly adekvátní koncepty pro řešení aktuálních problémů. Heslo „Rehabilitovat Marxe!“ tedy neznamenalo jen očistit marxismus od dogmatických nánosů, ale především jej pozvednout na výši doby a prokázat jeho filozofickou převahu. Kniha představuje historickou a kritickou analýzu tohoto myšlenkově bohatého projektu.

      Nakladatelství Lidové noviny
    • revolutions-for-the-future-may-68-and-the-prague-spring

      Revolutions for the Future: May ’68 and the Prague Spring

      edited by Jana Ndiaye Berankova, Michael Hauser, and Nick Nesbitt
    • vytesnena-evropa

      Vytěsněná Evropa?

      Petr Hlaváček, Michael Romancov (eds.)

      Vytěsněná Evropa? Kontexty a perspektivy evorpské "východní otázky"
      Cílem knihy Vytěsněná Evropa je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem. Tři desetiletí po pádu komunismu a konci sovětsko-ruské hegemonie je onen region, zahrnující některé postsovětské republiky a část bývalé Jugoslávie, jakousi "vytěsněnou Evropou". Evropské, či dokonce prozápadní aspirace těchto zemí jsou zřetelné, ovšem Evropská unie, USA a NATO na ně reagují s opatrností, zejména kvůli rostoucí asertivitě východních velmocí. Nad pomyslnou mapou "vytěsněné Evropy" hledal autorský tým odpovědi na řadu aktuálních otázek. Kam míří Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko? Jaká je budoucnost Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu? Jaký vývoj můžeme očekávat v zemích západního Balkánu, tj. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku? Jakou úlohu zde mohou hrát Rusko, Čína, Turecko či Írán? Proč i země visegrádské čtyřky váhají nad svým eurounijním a západním ukotvením? A je řešením evropské "východní otázky" posílení geopolitické jednoty Západu?

      Academia