Archiv aktualit

Slon je největší suchozemské zvíře a podobně jako kůň nebo pes patří mezi živočichy, k nimž nás pojí silné pouto. Zejména v Asii jsou chobotnatci součástí běžného života mnoha vesnických komunit. Na neobyčejné souvislosti komplexních vztahů mezi lidmi a slony se zaměřila mezinárodní konference, kterou uspořádalo oddělení ekologické antropologie Etnologického ústavu AV ČR.

Někteří ptáci z řádu pěvců libozvučně cvrlikají, jiní nepříjemně krákají. Co přesně ale ovlivňuje hloubku či výšku jejich hlasu? Pozoruhodné podrobnosti o ptačím zpěvu zjistili ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jako rozhodující se ukázala velikost těl opeřenců a souvislost s pohlavním výběrem. Naopak vliv prostředí, v němž ptáci žijí, je mnohem menší, než se soudilo. Výsledky výzkumu uveřejnil uznávaný časopis Ecology Letters.

Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. Vydá ale také za celou pravdu? S fotografiemi se dnes dá lehce manipulovat, svět jedniček a nul čím dál více rozostřuje hranice mezi realitou a iluzí. V aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum jsme se s Barbarou Zitovou a Janem Blažkem z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR vydali po stopách analýzy obrazu – malířských pláten, kamerových záznamů i rentgenových snímků.

Svými podpisy dnes stvrdili pokračování spolupráce ředitelé šesti ústavů Akademie věd ČR a rektor Univerzity Karlovy. Centrum BIOCEV, které společně tvoří Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav makromolekulární chemie a Přírodovědecká fakulta s 1. lékařskou fakultou, již přes deset let bádají v oblastech biomedicíny a biotechnologií.

Mezinárodní tým pod vedením molekulární genetičky Meritxell Alberich Jorda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR provedl studii o produkci bílých krvinek. Vědci zjistili, že pro jejich výrobu musí probíhat výměna informací mezi kmenovými buňkami. Díky bílým krvinkám organismus adekvátně reaguje na přítomnost patogenů. Způsob, jakým si buňky mezi sebou vyměňují informace, má zásadní vliv na naši imunitu.

Představitelům státu občané mnohdy vyčítají, že se při svém rozhodování neopírají o relevantní informace. Jenže které jsou relevantní? A dokáže jedinec vůbec pojmout veškerá dostupná data v plné šíři? Jaký vliv na společnost má nedokonalost volby, zkoumá Filip Matějka z CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy, který na svůj projekt získal konsolidační grant od Evropské výzkumné rady (ERC).

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“ Tak zní první článek Všeobecné deklarace lidských práv, která vstoupila v platnost 10. prosince 1948. Desátý prosinec se od té doby připomíná jako Den lidských práv. „Je to dokument vysoce symbolického charakteru, protože se jím vlastně poprvé mezinárodní společenství přihlásilo k myšlence ochrany lidských práv, a koneckonců i dokument velmi krásný, protože je stručný a výstižný,“ říká v rozhovoru Michal Šejvl z Ústavu státu a práva AV ČR. 

Desátého prosince si svět připomene Den lidských práv. Právě tento den před dvaasedmdesáti lety odhlasovalo pět desítek členských zemí OSN deklaraci zajišťující rovná práva a svobody pro všechny lidi. Hlavní motivací pro vznik dokumentu byly bezesporu události druhé světové války. Přežil ji jen zlomek československých Židů, z koncentračních táborů se vraceli s podlomeným zdravím a bez rodiny. Tragédie tím ale pro mnohé z nich nekončily, novým represím čelili zejména německy mluvící Židé. Tématu jsme se věnovali v časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

V podcastu Věda na dosah jsme se vydali na rozbouřenou lipenskou přehradu na výzkumný lov ryb. Zeptali jsme se, proč dramaticky ubývá candátů a jak se mění život v českých vodních nádržích. Vyzkoušeli jsme si také na vlastní kůži, jak se ryba správně vědecky zpracovává, měří, váží a určuje. Naší průvodkyní na lodi i v následném zázemí byla nadšená badatelka a milovnice ryb Marie Prchalová z Biologického centra AV ČR.

Letošním držitelem Čestné oborové medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filozofických vědách je Petr Koťátko. „Vnímám to jako velkou poctu – a když přemýšlím, k čemu ji vztáhnout, na prvním místě mě napadá moje pracoviště, oddělení analytické filozofie, které jsme s kolegy založili před třiceti lety, jako součást nově ustaveného Filosofického ústavu AV ČR,“ říká laureát.