V biologické nomenklatuře se používají názvy odvozené mimo jiné i ze jmen mýtických bytostí. První díl seriálu představí postavy keltských a germánských mýtů, které se dostaly do vědecké nomenklatury.
Použitá a doporučená literatura:
BAARLI, B. Gudveig: Orthacean and strophomenid brachiopods from the Lower Silurian of the central Oslo Region. Lethaia, 1995, 28.4: 354-354.
CAMERON, H. David.: An etymological dictionary of North American spider genus names. In: Spiders of North America. An Identification Manual. 2005.
EMMET, A. Maitland: Scientific names of the British Lepidoptera. Harley, 1991.
EUZÉBY, J. P.: List of Procaryotic Names with Standing in Nomenclature. http://www.bacterio.net/-mythology.html
ISAAK, Mark: Curiosities of Biological Nomenclature. www.curioustaxonomy.net/etym/myth.html
JAEGER, Edmund C.: A Source-Book of Biological Names and Terms. 1962.
LILJEDAHL, Louis: Silurian nuculoid and modiomorphid bivalves from Sweden. Scandinavian University Press, 1994.
MILLER, Jeremy A.: Review of erigonine spider genera in the Neotropics (Araneae: Linyphiidae, Erigoninae). Zoological Journal of the Linnean Society, 2007, 149.s1: 1-263.
Monfils, Paul: Shell names and mythology. 1998.
MÜNSTER, G. von: Ueber ein neues Brachyurengenus in der tertiären Formationen des nordwestlichen Deutschlands. Beiträge zur Petrefactenkunde, 1840, 3: 1-24.
MUONA, J.: Eucnemidae and Throscidae from Baltic amber (Coleoptera). Entomologische Blätter, 1993, 89.1.
NATUURCIJFERS. <www.natuurcijfers.nl>
PAULSON, Dennis R.; DUNKLE, Sidney W.: A Checklist of North American Odonata. Including English Name, Etymology, Type Locality and Distribution. 2016.
QUATTROCHI, Umberto. Plant Names. 2000.
SPULER, Arnold: Die Schmetterlinge Europas. Band 1. 1919.
WILLIAMS, Kevin A.; PITTS, James P.: New species of the predominately temperate velvet ant genera Lomachaeta Mickel and Sphaeropthalma Blake from Central and northern South America (Hymenoptera: Mutillidae). Transactions of the American Entomological Society, 2007, 133.3: 297-326.
Biological nomenclature uses names derived inter alia from the names of mythical beings. The first part of this series introduces characters from Celtic and Germanic myths that have got into the scientific nomenclature.
-
Protažené rostrum ichtyosaura Excalibosaurus costini McGowan, 1986, vypadá jako Artušův meč Excalibur. Orig. T. Pavlík
-
Dlouhé výrůstky rypečky Echinoderes cernunnos Sørensen a kol., 2012 (kmen rypečky – Kinorhyncha), se podobají rohům keltského boha Cernunna (zde podle gundestrupského kotle ze 3. stol. př. n. l.). Orig. T. Pavlík
-
Silurská lasturnatka Audumla imeri Schallreuter, 1995, se jmenuje po krávě Audumle, z jejíchž struků vytékaly čtyři mléčné řeky, kterými živila obra Ymira (Edda, část Gylfiho oblouzení). Orig. T. Pavlík
-
Fosilní ježovky (zde Nucleolites scutatus Lamarck, 1816) byly známy jako signum druidis, neboť pětičetné ambulakrum (pásy s panožkami) na jejich koruně připomíná muří nohu – pentagram užívaný druidy coby ochranný znak proti démonům. Orig. T. Pavlík
-
Brazilská sladkovodní měňavka Arcella gandalfi Féres a kol., 2016, připomíná klobouk kouzelníka Gandalfa z filmového zpracování Pána prstenů (podle J. R. R. Tolkiena). Orig. T. Pavlík
-
Kodulka Sphaeropthalma ratatosk Williams a Pitts, 2007, má velký výrůstek na čelním štítku a „napodobuje“ tak veverku Ratatosk, často vyobrazovanou s rohem (zde podle islandského rukopisu ze 17. stol.). Orig. T. Pavlík
-
Rozevřenou tlamu draka Fafnira viděl americký botanik Carlyle A. Luer v květu ekvádorské orchideje Dracula fafnir Luer. Orig. T. Pavlík
-
Stálezelené parazitické jmelí bílé (Viscum album L.) bylo v mnohých kulturách symbolem života a štěstí. Zvláštní pozornost mu věnovali Keltové, jak dosvědčuje staré lidové označení druidská větvička. Foto V. Motyčka
-
Druidská bobule neboli brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.) má tradici i jako prostředek v lidovém léčitelství. Foto K. Motyčková a J. Šír
-
I v České republice žijící šidélko lesklé – Nehalennia speciosa (Charpentier, 1840) nese jméno keltské bohyně mořeplavců Nehalennie. Foto O. Machač
-
Jedlá houba pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum Pers.) je charakteristická svou kulovitou plodnicí, podle níž bývala lidově nazývána druidské vejce. Foto V. Motyčka
-
Slíďák jižní – Hogna radiata (Latreille, 1817) – zástupce rodu Hogna Simon, 1885, pojmenovaného po Hognim, bratru královny Gudrúny. Foto F. Trnka
-
Ódinova manželka Frigg inspirovala název perleťovce Boloria frigga (Thunberg, 1791), obývajícího tundru severní polokoule. Foto T. Vrána
-
Kapradina podezřeň královská (Osmunda regalis L.) nese jméno germánského boha Osmundera, neboť podle mýtů se jeho rodina schovávala před nepřáteli právě v hustém kapradinovém porostu. Foto K. Motyčková a J. Šír